Je sobota, 8 hodin ráno, všichni vstáváme, čistíme si zuby, snídáme, oblíkáme se... Proč? Protože jedeme na výlet do Soulu. První pohled ven z okna nám sice nenabízí nic krásného, protože lije jako z konve, ale naše nadšení neopadá a plni očekávání se hrneme z kolejí s roztaženými deštníky všech možných barev a vydáváme se k autobusům, které na nás čekají před vchodem do Yulgok Hall. Autobusy plníme až k prasknutí a vydáváme se směrem Soul... Jelikož je ráno, většina z nás cestu do Soulu prospala (včetně mě;)).Naší první zastávkou je císařský palác Gyeongbok Palace. Je to obrovský komplex budov a zahrad, kde kdysi přebýval císař, příjmal zde návštěvy a řešil různé administrativní záležitosti. Tento palác byl postaven koncem 14. století. Architektura všech budov je pro mě naprosto nepochopitelná. Jak je možné, že mají tak rozdílné budovy a stavení než cokoliv u nás v Evropě? Proč vše tak nádherně zdobili? Ale také nechápu, jak se tam vyznali, protože všechny budovy vypadají téměř stejně. Stejně a přesto je každá stavba prostě zajímavá...
Po prohlédnutí a udělání asi milionu fotek jsme pokračovali v naší cestě. Bohužel jsme museli vypustit cestu okolo řeky Han, neboť počasí nám nepřálo a místo toho jsme zamířili do jakéhosi obchodního centra. Dalo by se přirovnat k české Olympii nebo Zličínu, jen s tím rozdílem, že tohle bylo brutálně větší. Většinu času jsme tam strávili (a to byl vlastně i účel) obědváním.
Bohužel při našem odjezdu se nám tak nějak ztratil náš průvodce, který nás upozorňoval, aby jsme si dali pozor a nestratili se...no co už, zasmáli jsme se mu a vyrazili jsme dál;)
Místo Insa-dongu jsme jeli do Národního historického muzea.
Národní historické muzeum je soubor několika budov a zahrad, kde se skrývá mnoho expozic. My jsme byli v největší budově, kde je shrnuta celá historie Korei a z části i celé východní Asie. Vše se nalézá ve 3 patrech a pokud jdete podle průvodce, tak projdete celou historii Korei, poznáte náboženství, která se tu kdy objevila nebo zde stále jsou, poznáte jak se vyvinulo písmo, jak se vyvíjelo umění, atd... Bohužel jsme na celou prohlídku měli jen 2 hodiny, což mě osobně nestačilo. Mnoho míst jsem jen prošel. Naštěstí se mohlo téměř kdekoliv fotit (až na jednu malilinkatou místnost, kde byla jakási posvátní socha Budhy, která se fotit nesmí). Mě osobně se nejvíc líbila část expozice, která se věnovala Budhismu a dál ostatním náboženstvím. Velice zajímavé:)
Domů jsme cestu zase prospali (jak jinak).
A večer? Večer to bylo zajímavé. Šli jsme zase posedět do naší oblíbené hospůdky...no domů jsme přišli cca v 5 ráno a polovina švédské populace v Ajou University mě teď nemá moc rádo, protože se mi je docela povedlo opít:D Soju je pro ně fakt asi moc silné:D Ale byla sranda;)
Fotky z Gyeongbok Palace jsou ZDE.
Fotky z Národního historického muzea jsou ZDE.
Videa ZDE.
Po prohlédnutí a udělání asi milionu fotek jsme pokračovali v naší cestě. Bohužel jsme museli vypustit cestu okolo řeky Han, neboť počasí nám nepřálo a místo toho jsme zamířili do jakéhosi obchodního centra. Dalo by se přirovnat k české Olympii nebo Zličínu, jen s tím rozdílem, že tohle bylo brutálně větší. Většinu času jsme tam strávili (a to byl vlastně i účel) obědváním.
Bohužel při našem odjezdu se nám tak nějak ztratil náš průvodce, který nás upozorňoval, aby jsme si dali pozor a nestratili se...no co už, zasmáli jsme se mu a vyrazili jsme dál;)
Místo Insa-dongu jsme jeli do Národního historického muzea.
Národní historické muzeum je soubor několika budov a zahrad, kde se skrývá mnoho expozic. My jsme byli v největší budově, kde je shrnuta celá historie Korei a z části i celé východní Asie. Vše se nalézá ve 3 patrech a pokud jdete podle průvodce, tak projdete celou historii Korei, poznáte náboženství, která se tu kdy objevila nebo zde stále jsou, poznáte jak se vyvinulo písmo, jak se vyvíjelo umění, atd... Bohužel jsme na celou prohlídku měli jen 2 hodiny, což mě osobně nestačilo. Mnoho míst jsem jen prošel. Naštěstí se mohlo téměř kdekoliv fotit (až na jednu malilinkatou místnost, kde byla jakási posvátní socha Budhy, která se fotit nesmí). Mě osobně se nejvíc líbila část expozice, která se věnovala Budhismu a dál ostatním náboženstvím. Velice zajímavé:)
Domů jsme cestu zase prospali (jak jinak).
A večer? Večer to bylo zajímavé. Šli jsme zase posedět do naší oblíbené hospůdky...no domů jsme přišli cca v 5 ráno a polovina švédské populace v Ajou University mě teď nemá moc rádo, protože se mi je docela povedlo opít:D Soju je pro ně fakt asi moc silné:D Ale byla sranda;)
Fotky z Gyeongbok Palace jsou ZDE.
Fotky z Národního historického muzea jsou ZDE.
Videa ZDE.
Žádné komentáře:
Okomentovat