pátek 28. prosince 2007

Thaisko - Chiang Mai, Vanoce ve veznici

Autobusem jsme se dostali do hlavniho mesta severni provincie Chiang Mai Province, ktere nese stejny nazev Chiang Mai. Je to mesto s asi 200000 obyvateli v hlavni casti mesta. Hned po prijezdu jsme se nejakym zpusobem dostali k jakemusi hotelu, ktery se zdal docela v pohode a tak jsme se ubytovali (o den pozdeji 23.prosince, jsme se prestehovali do lepsiho hotelu, s bazenem:)). Prvni den byl celkem odpocinkovy. 11 hodin v autobuse da docela zabrat. Temer kazdy den je tady nejaky Nocni market. Proste zavrou nejakou obrovskou ulici, nacpou tam co nejvic stanku a prodavaji cokoliv, co se jen prodat da:)

Thaici maji neskutecnou zalibu v tom, ze se hadaji o cenu. To neznamena, ze Vas chteji natahnout, ale ze chteji smlouvat. V praxi to vypada tak, ze kdyz se vam neco libi, tak si to zacnete prohlizet a prodavajici po chvilce nabidne cenu (vetsinou mensi, nez je puvodne napsana). Vasim cilem ale neni cenu prijmout, ale jeste ji o neco snizit:) Cena 300 Bathu (cca 200 Kc) neznamena, ze vyrobek stoji 300 Bathu, ale ze to je pocatecni hadaci cena. Vysledek muze byt klidne i polovicni;)

Stedry den jsme chteli oslavit nejak hezky. Proto jsme zasli do mistni zenske veznice...jj, presne tak, do veznice. Jsou tam vyhlasene thaiske masaze. Nechali jsme si udelat pravou thaiskou masaz a bylinkovou masaz... Uz docela chapu, proc jsou tak vyhlasene. Byl jsem jak znovuzrozeny.
Do Chian Mae jsme nejeli nahodou. Meli jsme se tam setkat s nasi kamaradkou Chanitou, kterou jsme potkali v Korei. To se take podarilo:) Hned prvni den, co jsme ji potkali nas jeji rodice pozvali do typicke thaiske restaurace. Chanitina maminka ma rada zahranicni lidi a je hrda na to, ze je Thaika, tak nam tuto restauraci musela ukazat. Bylo to velice zajimave. Meli jsme veceri o nekolika chodech, pili jsme mliko z kokosu a vecer bylo predstaveni ruznych thaiskych tancu. Hned jak se dostanu poradne na net, tak nahraji i videa:)
Posledni den v Chiang Mai jsme stravili take s Chanitou. Asi v 10 nas vyzvedla u hotelu a nasim cilem byl chram Wat Phra That Doi Suthep, ktery se udajne musi navstivit, jinak nemuzete rict, ze ste byli v Chiang Mai:)
Po chramu uz jen obed a cesta vlakem do Bangkoku, kde nas ceka prestup na autobus smerem ostrov Ko Phi Phi


Fotky jsou ZDE.

sobota 22. prosince 2007

Thaisko - Kanchanaburi

V Bangkoku se nam moc nelibilo. Je to proste jen dalsi obrovske mesto a kde nic, tu nic... A navic je to mesto s nejvetsim smogovym znecistenim.
Nastesti jsme zde zustali jen pres noc a hned druhy den rano jsme se vydali na nejlepsi zacatek cesty, jaky jsme si mohli prat. V 7 rano nas vyzvedl chlapik s takovym malzm autobuskem a vydali jsme se na cestu, smer Kanchanaburi.
Mysleli jsme si, ze jsme zplatili jen navstvu tygru, cestu na slonech a prochazku k vodopadum. Mylili jsme se...a to prijemne:) Bylo toho mnohem vic. Hned po ceste jsme se zastavili na nekolika mistech. Prvnim z nich byl valesny hrbitov, kde byli pohrbeni valecni vezni, kteri se podileli na stavbejaponske zeleznice, vcetne slavneho mostu Kwai. Dale Valecne muzeum a samotny most pres reku Kwai:)


Odpoledne, po obede, jsme se vydali do mnou vytouzeneho tygriho chramu. Musim priznat, ze foceni s tygry je trosku nuda. Muzes se jich dotknout jen nekde a je to takovy rychly. Mozna proto, ze jsou to precijen porad selmy. Ale foceni a hrani si se ctyrmesicnim tygrem uz za to stoji.


Dalsi den jsme meli v planu vylet k vodopadum. To je naprosto neskutecna krasa a koupani se v lagune pod vodopady je neco neskutecne nadherneho.

Vecer jsme meli moznost si zvolit, jestli dalsi den chceme spat nebo se jit rano v 8 vykoupat se slony. Chvilku jsme vahali, ale 5 lidi (ja, Misa, Holandani a jeden Australan) jsme se rozhodli, ze pujdeme. A udelali jsme dobre. Byl to ten nejlepsi zazitek, ktery jsme si mohli predstavit. Vjet s 2.5 tunovym slonem do vody a tam s nim prost blbnout je neco dokonaleho...

po koupani jsme se jeste projeli na bambusovem raftu, zajeli se projet na slonech a navecer zpet do Bangkoku, kde jme prestoupili na autobus do Chiang Mai...
Vechny fotky jsou ZDE.

pondělí 17. prosince 2007

Cesta do Thaiska

Tak je to tady prazdniny prisly a my se vydali do, pro nas nedalekeho, Thaiska. Jelikoz jsme sehnali docela levny let, museli jsme presedat v Thaiwanu. To neni az tak hrozny problem, ale meli jsme tam na prestup 20 hodin. Co s tim? ;Dojeli jsme autobusem do mesta, nasli hotel, najedli se a druhy den vyrazili zpet na letiste. Do Bangkoku jsme dorazili nekdy okolo odpoledne a jeliko z je Thaisko turisticka zeme nemeli jsme vubec zadny problem se dostat z letiste do mesta, kde nas hned odchytil nejaky clapik a ze pry nas jen za 10 Bathu (cca 6Kc) odveze do jakesi cestovky ci co. Nejprve se nam vubec nechtelo, ale nastesti jsme jeli a tim nam zacali uzasne prazdniny...:)

Fotky ZDE.

pátek 14. prosince 2007

07 Fall Ajou Internationl Student Exchange program

Video, který dostal každý student od mezinárodní kanceláře na Ajou University.
Úžasné vzpomínky:)

Poslední párty

Ani se tomu nechce věřit, ale semestr máme za sebou. Je divné, jak moc rychle to uběhlo. Potkal jsem tady obrovkou spostu lidí, zažil hdně zážitků a hlavně si to pořádně užil:) Ajou University pro mě byla neskutečná zkušenost.
Jelikož dnes (v pátek) odjíždí několik lidí domů nebo na další cesty po Asii, včera jsme všichni museli oslavovat. O tom, že to byla asi ta nejlepší akce tady není pochyb. Všichni se už známe velice dobře, všichni jsme věděli, že to je poslední akce a všichni jsme si to chtěli pořádně užít.
Nejvíc asi řeknou fotky...

Ty jsou ZDE. Fotek je sice hodně, ale nedá se vybrat jen pár...prostě to nejde;)
Videa ZDE.


úterý 11. prosince 2007

Nejlepší přátelé

Musím se pochlubit:) V pondělí si jen tak jdu z oběda okolo vrátnice a vidím, jak na tabuli, kam se píší jména lidí kterým došla pošta, je napsáno moje jméno. Tak se ptám vrátného, cože to má znamenat, že vůbec nic nečekám a on mi vrazil do rukou balík. Samozřejmě jsem byl nadšen, že mi někdo napsal, ale taky jsem byl trošku nervózní, co to může být.
Okamžitě jsem utíkal na pokoj a nedočkavě roztrhával tu krabici, aby se na mě začaly valit balíčky s gumídkama, lipa, polomáčené, sklenice s gulášem, dopisy a inteligentní plastelína:)
Absolutně jsem netušil, co se to děje...moji skvělí, nejlepší přátelé mi poslali k narozeninám balíček a vůbec mi o tom neřekli!!!:) Jejich účel to naprosto splnilo. Byl jsem absolutně nadšen a hrnuly se mi slzy radosti do očí.
Pájo, Jani, Inčo, Marťo, Davide, Zdendo
...strašně moc Vám děkuji, protože tohle byl ten nejlepší dárek, který jsem mohl dostat a jsem přesvědčen, že přátele jako jste Vy, mi může kdokoliv závidět!

sobota 8. prosince 2007

Narozeniny - je mi už neuvěřitelných 23...

...a to jsme prostě museli oslavit:) Večer jsme začali večeří, kam jsem pár svých přátel pozval a poté jsme se přesunuli do naší oblíbené hospůdky (která jak jsme zjistili se přes noc změnila na jinou hospůdku, ale to nám jaksi nevadilo;)). Dostal jsem od svých přátel naprosto úžasné 2 dorty a od Míši několik balíčků gumových medvícků (co víc bych si mohl v Korei přát:)). Děkuji moc!!! Večer jsme to táhli vlastně až do rána:D do postele jsem se dostal okolo 3-4 hodiny ranní:)
Prostě výborná oslava. Nejvíc toho asi řeknou následující videa a fotky...

Fotky ZDE.

čtvrtek 6. prosince 2007

Český Kubismus a festival českého humorného filmu

Nedávno jsem dostal E-Mail od české ambasády, že v Soulu v jednom z kulturních center bude probíhat výstava českého Kubismu a zároveň budou denně pouštět několik českých humorných filmů. Bohužel ve středu jsem kvůli zkoušce nemohl jít na zahájení této akce, zašel jsem až ve čtvrte. Vybral jsem si 2 filmy, a to "Tajemný hrad v Karpatech" a "Vrchní, prchni!". Nemůžu říct, že by tam bylo hodně lidí, vlastně 2 Češi a asi 5 nebo 6 Korejců. Na sruhou stranu to docela chápu. Vždyť kdokoliv, kdo nerozumí česky z těch filmů (hlavně třeba z tajemného hradu) nemůžou nic mít. Přeložit nářečí do angličtiny je nemožné a bez toho to ani dobře nevyzní. Každopádně já, jakožto milovník filmů, jsem byl nadšen:)
Na promítání jsem také potkal zajímavého člověka, Michala, který už 3 roky žije v Jižní Korei hraje v Seoulském filharmonickém orchestru. Jelikož je o nějaký ten pátek starší a vydělává si, musel jsem přijmout pozvání na večeři, kam jsme zašli mezi jednotlivými filmy, a za což mu ještě jednou děkuji:)

Odkaz na pár fotek je ZDE.

neděle 2. prosince 2007

Korea a populární hudba

Když jsem přejel do Korei, tak se mi korejská hudba vůbec nelíbila. Leč během těch pár měsíců tady pořád dokola hrají 2 písničky, které se v létě staly obrovskými hity a tak Vám je přináším:)
Jsou to:
Wonder Girls - Tell Me
Big Bang - Ko Či Mal (거짓말)

sobota 1. prosince 2007

Tož jak sme si my Moraváci připili ve světě tó naší Slivičkó :D

Je až nepochopitelné, jak se s některými lidmi bavím teď mnohem víc, co jsem odjel do Korei...
Třeba takový bratranec Marek s jeho přítelkyní Jitkou. V ČR, co je rok dlouhý se vidíme jen občas, ale teď? Já odjel na rok do Korei, oni na rok do Anglie (Tady je odkaz na jeho blog). Je tomu pár dní, kdy se on vrátil z "dovolené" doma v Čechách s nějakým tím proviantem a mě došel očekávaný balíček od rodičů (moc děkuji, české sladkosti jsou pro můj život naprosto nepřekonatelnou potřebou:)). No, zkrátka jsme se tak bavili a předháněli se v tom, co má kdo ve světě českého, tak jsme se rozhodli to zapít. A co jiného by bylo lepšího než pravá moravská slivovice:)

"Tož na zdraví!"