sobota 8. července 2006

9.den (sobota 8.7.2006) - 1.den 1.výletu

V sobotu jsem vstal velice brzy ráno, abych se stihl osprchovat, nasnídat a abych si stihl v klidu zabalit všechny věci, které jsem si chtěl vzít s sebou (sice jsem jich hodně zapomněl, ale to nevadilo:)). V 8 jsme já, Linda a Jana (sousedky na jedné straně) a Ju (soused na druhé straně našeho domu) vyrazili do města, kde jsme měli sraz s Ho Joonem a kde jsme si měli vyzvednout auto.

Jak jsme zjistili, je dobré si zamluvit to nejlevnější auto, co má půjčovna v nabídce, protože to nikdy na skladě není:). Proto nám ráno nabídli větší za stejnou cenu. Po chvilce papírování jsem jakožto řidič dostal klíče a krátkou instruktáž o tom, jak se to auto ovládá (jako bych neměl řidičák už několik let, no ale asi je to v Americe normální). Jediné, co mě přišlo užitečné byla informace, jak se otevírá kufr auta z místa řidiče...

Otázka, která byla po chvilce položena byla pro mě velice důležitá: "Kudy se tam dostaneme?" Po nahlédnutí do mapy zněla odpověď velice směšně: "Z půjčovny doleva, na konci doprava a jsme tam." Zní to až neuvěřitelně, ale je to tak:)

Konečná našeho prvního dne měl být poslední ostrov ze všech ostrovů Keys, Key West - nejjižnější část USA.

Samotná cesta byla velice nudná, protože nikde nic není. Pořád se jede rovně po široké silnici a okolo jsou baráčky a hromada různých občerstvení nebo voda...

První zastávku jsme si udělali na pláži, kterou jsme našli náhodně u cesty. Prostě tam byla odbočka na malilinkaté parkovišťátko a nádherná pláž Anne's Beach. Nevýhodou pláží na Keys je to, že se tam nedá koupat. Je tam hrozně mělko. Na Anne's beach jsme byli asi 50m od břehu (oblečeni) a voda nám sahala pod kolena. Chvilku jsme se procházeli po pláži a koukali, co je kde zajímavého a po cvilce jsme se vydali zase na cestu. Naším dalším úkolem bylo najít nějaké občerstvení, kde by jsme se mohli naobědvat. Jelikož je Keys pouze turistická oblast, nebyl to problém. Zastavili jsme u prvního občerstvení, které se nám líbilo a pořádně jsme se nadlábli (já měl jakési masové kuličky v bagetě, polité sýrem, s hranolkami a s chipsy, což bylo velice zajímavé, protože je měl každý jako přílohu. Pak proč jsou amíci tak tlustí).

Naší další zastávkou byl park Bahia Honda, protože jsme slyšeli, že jsou tam nejkrásnější pláže na Keys. Tím si sice nejsem jistej, protože mi přišli stejné jako ta na které jsme byli předtím. Chvíli jsme se brouzdali ve vodě a už nás čekalo jen pár mil na Key West:)

Po zbytek cesty na Key West jsme se bavili tím, jak jsme učili Ho Joona a Ju prvně českou básničku "jedna dvě tři čtyři pět, cos to Janku cos to sněd" - zkusili jsme jim to i přeložit, ale anglicky to znělo fakt blbě) a pak jsme je učili pouze slova obsahující převážně "ř" jako třeba - tři, Třebíč, Třinec, ...

V Key West jsme asi hodinu hledali vhodné parkování, protože je tam děsně drahé. Když se nám to podařilo, šli jsme podle průvodce k nejjižnějšímu bodu USA. Našli jsme ho!!! Sice to nebylo tak ohromující jak jsme čekali, ale byli jsme rádi, že jsme tam byli. Kdo může říct, že se byl podívat na nejjižnější části USA:) Chvilku jsme se procházeli po městečku a už nás čekala jen ta nejtěžší část dne...najít nocleh.

Chvilku jsme bloudili městem a nakonec jsme se ubytovali po "ukecání" všech možných i nemožných slev v jednom luxusnějším hotelu kousek od centra. Na pokoji byla televize asi se 100kanály a před hotelem bazén:) U bazénu jsme byli asi do 1 hodiny a pak jsme šli spát...

Žádné komentáře: