pátek 31. srpna 2007

Jižní Korea - základní informace


Rozhodl jsem se přiblížit Jižní Koreu několika fakty.
Obrázek v levo je jihokorejská vlajka a na pravo znak Korei. Oficiální název je Korejská Republika. Hlavním městem je Soul, který se se svýmy cca 20 000 000 obyvatel řadí na 2. místo v měřítku největších měst na světě (to je hodně diskutabilní a velice záleží na tom, co vše se do Soulu počíta, zda jen centrum nebo i přilehlé a okrajové části města). Celkový počet obyvatel v Jižní Koreji je asi 48,5 milionu. Rozlouha je asi 98 000 km² (pro srovnání Česká Republika má 78 000 km²).
Úředním jazykem je Korejština, ale většina obyvatel (převážně mladých) umí anglicky (jen se bojí mluvit).
Náboženské rozložení Jižní Korei je:
  • bez náboženské příslušnosti 46 %
  • křesťané 26 %
  • buddhisté 26 %
  • konfuciáni 1 %
  • ostatní 1 %
Prezidentem státu, který jako takový vznikl 15.srpna 1945, kdy Korea získala nezávislost na Japonsku, je No Mu-hjon.
Měnou v Korejské Republice je "jihokorejský won". Kurz je cca 2,16Kč = 100Won
Korea se nachází na korejském poloostrově, který leží mezi Čínou a Japonskem. Tím spadá do časového pásma UTC+9 (Coordinated Universal Time, koordinovaný světový čas). Posun oproti ČR je momentálně 7 hodin, ale přes zimu zde bude o 8 hodin víc než v ČR. Je to dáno tím, že Korea nemá letní čas.

Více informací najdete v internetové encyklopedii Wikipedia. Odkaz je ZDE.

Postupně budu dodávat nějaké další informace, vždy zaměřené na nějaké téma (jídlo, doprava, chování, kulturní rozdíly, atd...). Všechny tyto zajímavosti budou pod každým textem označeny (krom Jižní Korea) výrazem "zajímavost". Pokud na tento výraz kliknete, zobrazí se všechny články označené tímto výrazem.

pondělí 27. srpna 2007

Tak to tu je. Začala škola

Dneska poprvé do školy. Docela jsem měl i strach jaké to bude. Budu jim rozumět? Budou hodní? Co když mi to nepůjde? Cítil jsem se asi jako prvňáček, kterej už o škole slyšel a prostě z ní má strach.
Naštěstí můžu říct (po 3 přednáškách), že to snad tak hrozné nebude. Rozuměl jsem, chápal jsem smysl, věděl jsem co říct...takže vlastně dobré:) Zatím všichni profesoři studovali v USA a mají velice dobrou angličtinu. Rozumět jim tedy není zas tak velký problém. Občas je poznat, že angličtina není jejich rodný jazyk, ale jako velký problém to nevidím. Dnes mám před sebou ještě laboratoře - to bude možná trošku problém, protože začínají v 6 večer a končí až, pro Čecha neuvěřitelně pozdě, 10 hodin večer!!! No snad se to nějak přežije;)

Také musím zmínit ještě dnešní oběd v menze. Měl jsem velice zvláštní kombinaci jídel. Téměř klasické špagety (s tím rozdílem, že místo obyčejného masa tam byla nasekaná chobotnice), k tomu vývar z Kimči, rýži a jako třešínku na dortu sladká buchta... Velice zajímavá kombinace, ale také velice dobrá:)

pátek 24. srpna 2007

Orientation - výlet po Suwonu

Druhá část našeho Orientation začala dnes o něco později - až v 10 - výdejem studentských karet. Jsou téměř stejné jako naše ISIC ČVUŤácké. Akorát tyhle jdou použít jako bankovní karta a karta na autobus. Pak jsme jen vyřídili nějaké administrativní záležitosti, založili si elektronické konto na univerzitě a šli poprvé do menzy na oběd. Mají docela zajímavý systém. Nejdřív si vybereš, pak zaplatíš v automatu (cca 2500 wonů za oběd - asi 2,5 USD), ten vyplivne lístek s nějakými pro mě zatím tajuplnými znaky a s tím se jde k okýnku, kde se vydává jídlo. Samozřejmostí je u každého jídla cokoliv pálivého (pravdděpodobně je to vždy Kimči. Už si na něj zvykám;)). Po obědě jsme už jen pár minut čekali na autobusy, aby jsme mohli vyrazit po několika památkách Suwonu.
Během naší asi 2 hodinové projížďky jsme udělali 4 zastávky. První z nich byla u hradeb a přilehlých staveb, další v císařském komplexu pro vojenské přehlídky a různé akce, předposlední zastávkou byla severní brána do Hwaseong Fortress (to je celý komplex obehnaný hradbami) a nakonec kratičká zastávka v korejském "Hollywoodu".
Ty hradby a stavby se snad ani nedají slovy popsat. Jsou to tak jiné stavby, než jsou u nás v Evropě, že se prostě musí vidět. Naštěstí jsem měl foťák u sebe a o fotky tudíž nouze není. Ať už se jedná o hradby, různé strážní věže nebo most (který zároveň tvoří severní bránu, tak musím říct, že je to něco nádherného... Koukněte se na fotky;)
Korejský Hollywood je místo, kde je na poměrně malém prostoru vybudováno nepřeberně kulis pro natáčení filmu. Zajímavé je, že celý areál obsahuje první kino v Korei. To je už ale bohužel nefunkčí. Jeho majitelem je nyní Samsung Electronics (každý asi zná, netřeba představovat). Jen nám nikdo neřekl, co s tímto kinem firma zamýšlí.
A jelikož je pátek, tak jsme večer nutně museli někam vyrazit. Slyšeli jsme o klubu, který se jmenuje Crazy Duck (bláznivá kachna). Nikdo z nás tam nikdy nebyl, ale prostě jsme tam chtěli. No asi v 11 večer jsme jej skutečně našli a byla to fakt zábava. Na koleje jsme dorazili až ve 4 ráno:D Přišlo mi, že v tomhle klubu snad každý návštěvník mluvil i nglicky a hodně z nich bylo výměnných studentů tak jako jsme my. No každopádně mazec. Fotky snad ještě seženu, protože já tam foťák nebral, ale bylo jich tam dost.
Už se těším na další zážitky:) Zdravím domů:)

Fotky jsou ZDE.
Ještě přidám odkaz na moje videa. Postupně budu přidávat:) ZDE.



Tady na tom videu je představování Čínských studentů..přišlo mi to zajímavé.)

A zde je vidět pohled na Suwon ze strážné věže.

čtvrtek 23. srpna 2007

Orientation - oficiální seznámení se školou

Dnes jsme se dočkali oficiálního seznámení s univerzitou. Dnes ráno začal dvoudenní "Orientation", kde jsme seznamování s chodem školy, s potřebnými informacemi, s campusem a celým Suwonem.
Celý Orientation začal asi desetiminutoým videem o Ajou University. Pak jsme dostali několik kratších "přednášek" na témata jako jsou: zahraniční vztahy školy, chod školy, informace o ID kartě studenta, informace o možnosti založení si bankovního účtu, jak se kam dostat, kde co koupit, kde je nemocnice a kde menza, kdy začíná škola, kdy jsou zkošky a kde je co na internetu, co musíme udělat, kam zajít, jak co vyřídit a kdo nám s čím pomůže. Prostě obrovské množství informací...
Zajímavostí bylo předvedení 3 studentských zájmových klubů mezi kterými byli Hudební klub klasické korejské hudby, Hiphoperský klub a klub Tea-kwon-da. Ten mi osobně přišel najzajímavější, ale taky dost nebezpečný:D
Po všech těchto seznámeních jsme byli odvedeni na oběd ve formě rautu. Stoly se prohýbali pod vším možným (většinu z toho jsme nebyl schopen pojmenovat) a nakonec se snědlo naprosto vše. Po tomto obědě, což mi nepřišlo moc moudré, jsme se vydali po menších skupinkách na procházku campusem. Nejzajímavější mi přišla nemocnice. Člověk si řekne, co na ní může být tak zajímavé?, ale na této je. Hned v první patře je obrovská kavárna a v přízemí je spousta obchůdků včetně pekárny a fast foodu. Zítra by jsme měli podstoupit další část orientation, kde se nejvíc těším na výlet po Suwonu...

Přidal jsem pár fotek:
Foto 1 - ZDE - Orientation
Foto 2 - ZDE - Z nákupu, restaurace, kolejí a campusu


...a ještě nějaké to video:)

úterý 21. srpna 2007

Konečně jako pořádný "zahraňák"

Do teď jsme tady s Míšou byli spíš jako na prázdninách. Nic jsme nějak neřešili, bavili jsme se jen spolu, protože nikdo jiný tu nebyl, ale dnes se to všechno změnilo!
Dnes přijelo hodně studentů z celého světa. A večer, když jsme s Míšou jedli nějaké nudle před kolejí, tak se nás tam scházelo čám dál víc, až nás bylo asi 30 a někdy okolo 10 večer jsme se rozhodli, že zajdeme do hospody:)
Ani jsem nečekal, jaký to bude mít úspěch. Všichni jsme se tedy vydali do hospůdky, která je kousek od campusu naší univerzity. Vybrali jsme náhodnou hospůdku, která byla tak pro těch 30 lidí a celou jsme ji obsadili:) Byl to naproso skvělý zážitek. Jsou tady studenti odevšud, Mexiko, Argentina, Rusko, Francie, Polsko, Irak, Německo, Švýcarsko, Čína,... , a samozřejmně Česká Republika:)
Pilo se pivo, víno, limo i místní rýžová pálenka, hrál se kulečník, šipky a kecalo se, ale hlavně...hlavně se připilo ve všech jazycích, které kdo ovládal:)
Zkrátka výborný zážitek. A jestli si všimnete, tak tenhle článek píšu o půl 4 ráno, takže je vidět, že i když většina ze studentů dnes obcestovala celou Zemi a je unavena, tak tuhle akci si nemohli nechat ujít:)

EDIT: akorá jsem u všech (krom Francouzů) odepsanej, protože jsem Čech a nepiju pivo, pouze víno:D Fakt jsem nečekal, jak všichni budou znát české pivo, hlavně Staropramen a Pilsner Urquell (což nikdo neumí vyslovit)

pondělí 20. srpna 2007

Poprvé na kolejích.

Tak jsme se přestěhovali na koleje, kde strávíme příštích několik měsíců. Musím říct, že žádná sláva. Asi jako Strahov (to se musí zažít). Na jednotlivých patrech bydlí odděleně kluci a holky, kteří se nesmí vůbec navštěvovat (to mi přijde dost uhozené...). Já bydlím na pokoji pro 4. Zabral jsem si nejlepší postel a dobré místo u okna a topení:) Snad to tady ten semestr vydržím;)

Fotky ZDE.

neděle 19. srpna 2007

Cizinci v cizině...

Dneska se nám stala velice zvláštní věc. Šli jsme se projít do okolí (jen blízkého, neb jsme nechtěli zabloudit;)), a potkali jsme několik "cizinců". Tím myslím cizinců pro korejce. Jeden pravděpodobně indický pár, jednoho pravděpodobně Evropana a ještě jednu skupinku Evropanů. To samotné až tak zajímavé není, ale zajímavé je to, že nás všichni pozdravili (samozřejmě jsme pozdravili také:)). Je to zvláštní mít radost vidět někoho jiného než korejského původu a to, že u nás doma v Evropě nikoho člověk nepozdraví a tady se "my cizinci" zdravíme:)

Taky jsme dnes viděli kousek první zajímavé stavby korejské historie. Náhodou jsme potkali jakýsi císařský komplex, kde kdysi císař pořádal různé slavnosti, vojenské přehlídky a podobně. Bohužel jsme tuto památku potkali náhodou a už bylo zavřeno. Nicméně okolní zahrada otevřena byla, tak jsme ji okamžitě navštívili. Co mě osobně přišlo nejhezčí a nejzajímavější byla několikametrová zlatá socha budhy, kterou přikládám na obrázku:)

Zítra se stěhujeme na kolej...

Fotky ZDE

sobota 18. srpna 2007

Kabriolet Hitrádia Vysočina

Včera se uskutečnilo finále této soutěže, které jsem se bohužel nemohl zúčastnit, jelikož jsem v Jižní Korei. Nicméně mě v rádiu dovolili, vybrat za sebe náhradu. Bohužel jsem nemohl vybrat svého bratra, protože mu ještě není 18. Vybral jsem svého kamaráda Lukáše Javorka. Toho se mi podařilo přesvědčit a v pátek odpoledne vyrazil do Třebíče na koupaliště Polanka.
To co se stalo v těch několika hodinách, kdy soutěž probíhala bohužel vím jen od svého bratra, se kterým jsem dnes časně ráno telefonoval. Lukáš prošel všemi disciplánami až do finále, kde si vybral ten správný klíček od auta, to nastartoval a tím ho vyhrál.
Jóóóóóóó!!! Je to doma! Seš borec Lukáši!:) Moc děkuji!
Hned jak se vrátím Tě zvu na pívo:) Pořádně si ten kabriolet užívejte!

Korejci a jejich pohostinost

Musím říct, že Korejci jsou velice příjemná llidě (zatím jsme narazili jen na samé dobré:)). Od Ho Joona jsme se přestěhovali do hotelu (Ho Joon totiž jel na víkend s kamarády do hor. Mohli jsme zůstat u něj doma, ale to nám přišlo divné). Ho Joon zavolal do hotelu Central, který jsme našli na internetu. Takový trošku lepší hotýlek v centru Suwonu, na pokoji televize, připojení k internetu, lednička, vlastní velká koupelna a to nejlepší na konec - ráno snídaně:) Bohužel jedna noc dvoulůžkovém pokoji stojí 65$ na osobu. Ho Joon telefonoval s recepcí tohoto hotelu cca půl hodiny. Docela jsme nechápali, co tak dlouho řeší (občas jen mluvil, občas se hlasitě smál....). Pak zavěsil a oznámil nám, že jelikož jsme zahraniční studenti a v hotelu jsou příjemní, tak jsme dostali cenu 50$ za noc za oba (mě i Míšu). Naprostá nádhera! To ale není vše. Do hotelu jsme museli kvůli zavazadlům přijet taxikem (Ty tady používají celkem hodně. Ani nejsou moc drahé). Vylezeme z něj a hned se k nám nahrnuli dva pánové z hotelu, začali nám nosit věci dovnitř. V recepci nás chytl chlápek a výtahem násdovezl do 4. patra. Odemčel pokoj a prý ať se jdeme kouknout, jestli může být takový. No byl nádherný, co si budeme říkat, ale on nás vytál ven a odemčel další pokoje, aby jsme si mohli vybrat který chceme:D Samozřejmě jsme si vybrali ten nejhezčí a největší;)
Jen jsme se ubytovali a hned jsme vyrazili do města - tentokrát přímo do Soulu, kde na nás čekala další moje kamarádka Min-Young.
Metrem jsme se tam dostali cca za hodinku. Min-Young nás tam už čekala. Prně jsme zašli do pizzerie, kde nás Min-Young pozvala na večeři (museli jsme přijmout, protože se to tak prý dodržuje. Platí nadřízený, výše postavený nebo starší člověk. Taky když jde student a pracující, tak platí pracující...). Pozvat jsme se tedy nechali, ale musela nám slíbit, že se od nás také nechá někdy pozvat.
Po večeři nás vzala do čtvrti, která je velice oblíbená u turistů. Měla pravdu, velice se nám líbila. Je to obrovská ulice, kde je hodně krámků s tradičními Korejskými věcmi. Bylo to velice zajímavé, ale mě se nejvíc líbila část, kam jsme šli pak. Je to část města, která vede přímo středem Soulu. Dříve zde byla několikapatrová obrovská dálnice, ale tu zbourali a místo ní postavili nádhernou říčku, kde se dá procházet, je tam fontánka, spousta zeleně, ...
Je velice zvláštní, že o této stavbě jsem poprvé slyšel v práci v Praze. Pracoval jsem v Agentuře na ochranu přírody a krajiny ČR. Jednoho dne jsme na internetu obdivovali tuto stavbu a říkali si, jak je to úžasné. A ani 3 měsíce po té mám tu možnost se osobně procházet po místech, které jsem obdivoval.......je to naproso nepopsatelně nádherný pocit!!!
Večer jsme už jen dojeli zpět, rychle na pokoj, tam jsme ještě zkusili zavolat domů do Čech, bohužel neúspěšně, protože SKYPE nefungoval...
Dobrou noc...

První fotky z Korie najdete ZDE.

čtvrtek 16. srpna 2007

Jižní Korea začíná!!!

Tak jsem se konečně dočkal. Ten den, kdy odjíždím společně s Míšou (mou spolužačkou) do Korei nadešel.
Ani jsme nešli spát, protože jsme v 1 v noci (z úterý na středu) odjížděli do Vídně na letiště. Cesta celkem klidná, letiště ve Vídni jsme našli v pohodě, paní u odbavování jsme překecali a prošlo nám zavazadlo navíc i kytara:) V Paříži jsme byli za pár minut (cca hodinka a kousek). Na palubě jsme si samozřejmě dali sváču. V Paříži jsme měli hafo moc času na přestup, takže jsme si pořádně prošili letiště, navštívili jakousi kavárnu a netrpělivě čekali u brány číslo 53, která byla přecpaná Korejci k prasknutí. V letadle jsme naštěstí měli dobrá sedadla, takže pohodlí jsme z té nejnepohodlnější třídy měli nejlepší;) Trošku vznikl problém s kytarou, která se nikam nevešla a nebylo ji kam schovat či uchytit. Z ničeho nic se ale objevila nová letuška, která mistrně mou kytarku zasadila kamsi do nějaké díry která vznikla otevřením pravděpodobně tajných dveří (ostatní letušky a stevardi jen netušícně koukali). Nicméně odlet byl také v pohodě. Po chvilce letu přišel na řadu oběd (dost dobře přecpaný podnos), který jsem zblajzl v mžiku, neboť byl výborný (a já měl celkem hlad). V ten moment začala být cesta trošku nudná. Když jsme byli cca nad Moskvou, začalo se stmívat a velkou část letu jsme absolvovali v noci. Bohužel zas tak pohodlné to nebylo, takže jsem nezamhouřil oko ani na chvilku. Většinu cesty jsem strávil popíjením všechnmožných nealkoholických nápojů, které byly v baru zdarma a sledováním nekonečněkrát se opakujících několika kreslených seriálů. Podle toho to taky nad ránem vypadalo - každou chvilku jsem okupoval záchod, protože můj močák, jak jsem zjistil, skutečně není nafukovací. No, abych se vrátil k cestě. Do Soulu jsme dorazili o něco později (cca 20min). Někde jsme se museli minout s Ho Joonem (kamarádem, který tam na nás měl čekat), takže začala panika. "Žádný problém to není", říkám si a vytahuji mobil, protože na něj přeci mám číslo, tak mu zavolám. A hle, mobil nefunguje. Takže až někdy pojedete do Jižní Korei, mobil nechte doma - nebude tady pracovat (i když operátor vám řekne, že tam roaming je, ale už neřekne, že používají síť, kterou naše mobuly nezvládají). Tak tedy vyměním peníze - vyměnil jsem asi 300USD a dostal jsem neuvěřitelných cca 250 000 korejských Wonů:D No balík peněz je to naprosto dokonalej, ale má to háček. I kdybych si vyměnil peníze za milion wonů, tak se s papírovýma 10000wonama z telefoní budky nedovolám, protože ta je na mince, které samozřejmě na směnárně vůbec nevedou. Naštěstí nám milá slečna na informacích poradila, že ve druhém patře je internetová kavárna, tak jsme alespoň poslali SMS domů, že jsem skutečně dorazili v pořádku. Úplnou náhodou jsem zahlédl Ho Joona, jak také zmateně pobíhá po terminálu a hledá nás...nakonec jsme se šťastně setkali. Do jeho domu jsme dorazili autobusem. Dnešní noc strávíme u něho. Zítra se pravděpodobně přestěhujeme na koleje, kde budeme trávit příští měsíce. Odpoledne jsem si ještě udělali malou procházku Suwonem (koukli jsme se i na naši budoucí univerzitu), zašli jsme do korejské restaurace něco zblajznout a teď už konečně spát...

čtvrtek 9. srpna 2007

Moskva - poslední den, odlet

Rád bych se ještě vrátil ke včerejšímu dni. Musím pochválit naprosto výborné krevety, které nám uvařila Tatiana. Když se člověk překoná přes ten pocit, že musí prvně urvat hlavičku nějakému mořskému živočichu, pak ho stáhnout z kůže, tak je to naprostá lahoda:) No dohromady jsme snědli (nebo snad sežrali) asi 4kg krevet - fakt lahůdka, vřele doporučuji, vyzkoušejte!
Navečer jsme ještě zašli do města, podívat se na noční Moskvu. Vidět nasvětlené Rudé náměstí, GUM či Kreml je něco nádherného. Fotografie dodám co nejdříve, nejpozději zítra...slovy nepopsatelné...

Cesta zpět byla celkem klidná. Vstali jsme v 6, v 7 jsme vyrazili na letiště v doprovodu Sergeje, Tatiany a Saši, chvilku jsme pokecali, rozloučili se a vydali se směrem Kyjev. Tam rychlý přestup na letadlo do Prahy, v Praze rychle na Florenc a hurá domů....

Závěrem bych chtěl strašně moc poděkovat celé rodině Barabanových, která nam na těch 9 dní poskytla azyl, ukázala nám všechny krásy Moskvy (a hlavně Ruské kuchyně;)). Doufám, že jim to jednou budu moct jakkoliv oplatit:) Děkujeme!!!


EDIT: Fotky nahrány ZDE

středa 8. srpna 2007

Moskva - den 8 - Lenin konecne spatren!!!

Posledni den (kdyz nepocitam den odletu) jsme zacali ve velkem stylu. Zasli jsme si na snidani do Hard Rock Cafe. Je to sice trosku drazsi restaurace, ale stalo to za to. Snidane, kterou bych si dal klidne i k obedu byla vyborna. Po ni jsme meli v planu tu "nejdulezitejsi" cast navstevy moskvy, a to kouknout se do mauzolea na Lenina. Kdyz jsme prisli k Rudemu namesti, tak jsme neverili svym ocim, fronta byla tak 300m dlouha. Hned nas odchytila nejaka pani, ze pry za 1000 rublu (cca 800-900Kc) nas tam dostane bez cekani. Nicmene po chvilce ukecavani jsme cenu stahli az na 500 rublu a ze pry zaplatime, az ho uvidime. Nabidka velice lakava, usetrit si tak obrovskou frontu, ktera vyhlizi tak, ze budeme cekat cele odpoledne. Nicmene jsme si behem ukecavani vsimli, ze fronta postupuje velice rychle, tak jsme se na placeni vykaslali (jinak je vstup zdarma). A jeste, ze jsme si to nezaplatili. Frontu jsme stali cca 20 minut, takze to docela jde. A co Lenin? HEHEHEHEHE:D:D:D Nic komictejsiho jsem nevidel. Museli jsme s brachem vypadnout co nejdriv, jinak bysme vybuchli smichy. Lenin vypada podobne jako Andula (takove to, co pouzivaji zachranari k nacvicovani dychani z ust do ust). Kde jaka socha v muzeu voskovych figurin vypada mnohem realisticteji nez tenhle prcek za sklem:) No ale nelituji toho, ze jsme tam sli. Kdo muze rict, ze videl Lenina?! :D ...jб s brбchem jo;)Po teto velice uzasne zkusenosti jsme zasli do GUMu (obchodak) na jakousi legendarni zmrzlinu. Byla fakt dobra, to se musi nechat;) a pak jsme vyrazili smerem restaurace Pavlovic. Je to restaurace, kterou zalozil jakysi rusky umelec, cela je ve stylu SSSR. Fakt uzasna. Dostat se tam neni moc jednoduche. Jelikoz je to klubova restaurace, tak se tam dostanou jen clenove klubu, kteri maji VIP kartu. Nastesti kazdy vsedni den od 13-15 je otevreno na obed pro kohokoliv. Nastesti jsme prisli jeste pred 13 hodinou, takze jsme se dovnitr dostali - chvilku po otevreni bylo naprosto narvano! Funguje to v zajimavem stylu. Prijdes tam, hned na Tebe bafne svedsky stul s mnoha salaty, ovocem, pitim, atd... Naberes co chces a kolik chces, sednes si ke stolu a das se do pojidani. Behem toho k Tobe prijde cisnice, ktera Ti nabidne 2-3 nejaka poledni menu (my jsme si vybrali pecene kure s ryzi) a nez dojis predkrm a polevku, tak Ti donesou i hlavni chod. Jakmile dojis, muzes si zajit i pro desert (ten jsme si samozrejme nemohli nechat ujit a dali jsme si takove drobne pecivo;)). Cena je jednotna. Kazdeho nas to vyslo na nejakych 170 rublu - a fakt jsme se najedli poradne! Pak uz nam zbyla jen posledni pamatka, kterou jsme chteli navstivit - Chram Vasila Blazeneho. Byl postaven jako nejaky symbol pred velkou. Cekal jsem, ze to bude klasicky chram (ci kostel nebo tak neco), kde je nejaka hlavni lod nebo tak neco. Mylil jsem se. Je to komplex, kde se nachazi spousta malych i vetsich mistnustek, kde se kdysi modlilo. Uvnitr to vypada vskutku male, ale mile:)Na vecer mame v planu krevetovy vecer. Tatiana (pani domaci) bude varit krevety - pry velka pochoutka, takze zitra, az se vratime zpet do Ceske republiky, tak napisu, jestli je to vazne dobre;)

úterý 7. srpna 2007

Moskva - den 7 - Troska kultury nikdy neuskodi

Rozhodli jsme se navstivit nejvetsi Ruskou galerii, ktera se nazyva Tretjakovska galerie. Je to galerie, ktera ma skoro 60 obrovskych mistnosti, ve kterych jsou vystaveny prevazne obrazy (i nekolik soch a plastik) od ruznych nejznamejsich ruskych autoru. Cela prohlidka nam zabrala neco malo pres 2 hodiny. Nevim, jaky pocit z te galerie mam mit. Je to obrovska nadherna galerie, zatim jedina, ktera meli popisky nejen v Rustine, ale tentokrat i v Anglictine, ale na druhou stranu me velice prekvapilo, ze maji 2 ruzne cenove kategori - Rusove a cizinci. A rozdil techto cen je vic nez obrovsky. Sice se nam podarilo diky Sasi koupit "ruske" listky, ale moc se to te pani nelibilo (s brachem jsme byli pripraveni hrat hluchoneme lidi, aby jsme nemuseli mluvit:D). Kazdopadne, kdyz do Moskvy pojedete, tuto galerii nesmite vynechat!Po zkouknuti cele prohlidky jsme trosku zmenili tema a vydali se smerem k Polytechnickemu muzeu, ktere se naleza nekolik minut chuze od Tretjakovske galerie. Zde byl naprosto stejny problem s listky (tentokrat jsme byli pripraveni delat nejake blazny z dalneho vychodu), ale Sasa nam zase nastesti dokazala kupit ruske listky:). Toto muzeum bylo o neco mensi, ale exponaty byli velice vyborne. At uz se tykali mechaniky, optiky, zvuku, filmu, geologie ci astronautiky, vse bylo velice dobre pripravene. Jedine, co me mrzelo byl fakt, ze ne vsechny pristroje se dali vyzkouset, jak pracuji.Vecer meli byt Sergejem pozvani na motokary, protoze Sasa je moc v lasce nema, ale on jakozto velky kluk je miluje:) Bohuzel chvilku pred tim, nez jsme meli odjet se spustil tak obrovsky dest (budova, ktera je vzdalena asi 200m od nas nebyla videt, na dvore byl zlomen jeden strom - fakt drsne), takze jsme nakonec nikam nejeli. Bohuzel seslo i z nocni navstevy rudeho namesti. Snad se tam jeste podivame:)Je zajimave, ze jsme zatim zazili jen jeden jediny den, kdy vubec neprselo...Nastesti se kolem devate pocasi zlepsilo a mi zase vyrazili do mesta. Zamirili jsme do zname restaurace Hard Rock Cafe, kde jmse chteli neco pojist. Sasa byla tak zmatena z prekladu ze nam kuchyn zavreli:) O chvili pozdeji jsme narazili na obcerstveni s uzasnym jidlem. Jmenovalo se to Kroska Kartoska.
P.S.: Moje schopnost cist azbuku se velice zlepsila;)

pondělí 6. srpna 2007

Moskva - den 6 - Poznavame nove Rusy

Na dnesni den jsme se rozhodli podniknout neco jineho nez kazdy den. Vydali jsme se na plavbu lodi pres centrum Moskvy. Meli jsme stesti, ze nam pralo velice hezke pocasi. Puvodne jsme meli jit na vyhlidku, ktera je na televizni vezi, ale ta bohuzel vyhorela a je nepristupna. Z nabidky cca 5 tras jsme si vybrali cervenou, ta byla nejdelsi a trvala asi 2 hodiny. Musim uznat, ze projizdet Moskou na lodi je vazne nadherne. Po brehu to take neni spatne, ale kdyz se clovek veze na lodi...mmmmmmm:) Videli jsme prakticky cele centrum. Zajimavosti bylo to, ze jsme obcas poznavali vic budov nez Sasa (pravdepodbne diky minulemu tydnu, kdy nas Sergej provezl "celou" Moskvou autem a vsude nam neco ukazoval). Po vylodeni jsme meli v planu potkat jednu Sasinu kamaradku Aniu. Sympaticka slecna, lec jazykova barireara byla dost velka a moc jsme si nepokecali. Chteli jsme si projit nekolik parku, ale bohuzel se jich docela dost opravuje (mame proste smulu...). Ale na par nadhernych parku jsme narazili (napr. Sad Ermitaz, ktery je malinky, zapadly, ale nadherny. Take jsme se dozvedeli, ze se v zime chodnicky zaliji vodou a brusli se tam). V jednom z parku dokonce probihala nadherna vystava fotografii ruskeho casopisu "Svet". Byli to fotky zvirat zastizenych v tech pravych nadhernych situacich (potapejici se slon, letici orel,...). Nekolik z nich jsme si samozrejme museli vyfotit a po navratu je nahraji na internet. Odpoledne jsme chteli poznat neco typickeho, jako je treba u nas parek v rohliku. To typicky ruske se jmenuje Иeburjek a Samsa. Je to neco jako croasan, akorat s masem nebo se syrem. Docela dobre:)Taky jsme se dozvedeli, ze v Moskve maji takovou zvlastnost. V letnim obdobi se kazdy rok opravuje vodovod a cele leto v nekterych domech (kazdou chvilku v jinych) nejde tepla voda. A tak kamaradi, pratele, pribuzni a znami chodi vzdy k nekomu se koupat ci sprchovat. Treba dnes prisla vecer ta Sasina kamaradka Ania, vysprochovala se, chvilku pokecala a pak sla domu - zajimave...Take jsem dnes zaznamenal takovou zvlastnost, ze zacinam cist azbuku:) Proste z niceho nic jsem zacal v klidu cist napisy na cedulich, na domech...sice tomu ne vzdy rozumim, ale alespon to prectu:)

neděle 5. srpna 2007

Moskva - den 5 - i Rusove jsou chatari

Rano jako kazde jine, mozna jen s tim rozdilem, ze jsme vstali az o pul 11, ale nasnidali jsme se a vyrazili na dalekou cestu. Nekolik desitek kilometru severne od Moskvy je velke centrum pravoslavne cirkve - Sergijev Posad. Je to nadherne poutni misto se spoustou kostelu, klasteru a cirkevnich budov, jejichz zalozeni se datuje az do 13.stoleti. Pamatky jsou to vskutku nadherne, ale slovy se nedaji popsat (jak se vratime z Ruska, dodam i fotky). Hned jak jsme si prosli tuto pamatku, koupili v krame vyborne kolace, vydali jsme se na smerem chata. Rusove jsou chatari tak jako my v Ceske republice. Mozna jen s tim, ze vetsina jich za chatu povazuje to, co by jsme u nas oznacili jako takova vetsi luxusnejsi vila nejakeho milionare:D Jen malo z tech chatek byli opravdu jen chatky. 3 patrova vila obehnana vysokym plotem s vlastni ochrankou a kamerovym systemem mi fakt jako chata nepripada...Nicmene my jsme byli na skutecne zahrade s malou chatkou, kde jsme si ugrilovali maso (Sasliky), chvilku pokecali a vydali jsme se nazpet domu...
P.S.: dalsi zajimavost z dopravy, ktera me porad udivuje. Na dalnici maji prechody pro chodce. A dokonce jsme tam jednoho potkali, jak prechazi. Netusim, kde se vzal, protoze vsue okolo nas nic nebylo;)

sobota 4. srpna 2007

Moskva - den 4 - kdyz nevite co by, najdete to na trhu:)

Sobota rano...hmmmm, kazdy si predstavi vikend, odpocinek... Budicek v 6:00! Jeli jsme pro Sasu a Tatianu na vlakove nadrazi, neboќ se vratili z Prahy. 5 hodin spanku je fakt malo po tolika prochozenych dnech. No nic, na holky jsme se tesili, takze jsme vstali celkem v klidu. Obrovske zklamani nastlo na nadrazi. Nic horsiho nez zpozdeni o 1h 30min se nemohlo stat - vzdyќ jsme mohli spat az do pul 8!!! Tak jsme se sli alespoт projit. Koukli jsme na jeden pravoslavny a jeden katolicky. Me osobne se ten katolicky libil velice moc, protoze byl postaven z obycejnych cihel. Vypadal tak zvlastne. Po teto male prochazce jsme se vratili zpet na nadrazi, roztahli nasi pripravenou ceduli se jmeny a jen jsme cekali, kde se holky objevi... ...objevili se;)Doma jsme si dali 2. snidani a velice dlouho jsme si povidali (bylo o cem. Barabanovi jsem nevidel uz dlouho a se Sasou jsem se taky potkal naposledy pred nekolika mesici). Kratce po poledni jsme se vydali na obrovskou trznici. Pry se tam da koupit vsechno...po asi hodine prochazeni jsem zjistil, ze by se tam fakt dalo asi vse sehnat:) Co me prislo naprosto dokonale? "Zadarmo ani kure nehrabe..." - BLBOST. Dali jsme si okurky, kysane zeli (nekolik druhu, protoze nikdy nemelo tu spravnou hladinu kyselosti), tresne, ... Proste Cokoliv slo ochutnat, aniz by jste si to pak koupili. A jeste Vam nuti to, co ani ochutnat nechcete:) Nakoupili jsme hromadu veci na nas pozdni obed a vratili se domu. Vylozili jsme nakoupene zbozi, Tatiana chvili predpripravovala obed a vydali jsme se do parku Kuskovo, kde se k nasemu udivu za spatneho pocasi (dost prselo) prochazela, fotila a radovala se asi dvacitka svatebnich paru vcetne jejich hostu. Vubec nechapu, kde se jich tam tolik vzalo (i kdyz park to byl fakt nadhernej, hodne mi pripominal nektere casti Lednicko-Valtickeho arealu), kdyz tak vydatne prselo. Podle miry jejich hluku jim to zjevne bylo naprosto jedno:) Jakmile jsme si park prosli, vydali jsem se na cestu domu, kde Sergej s Tatianou prichystali velice vybornou veceri, ktera se skladala z ruske polevky si a jako druhy chod byla ryba s bramborami. Po veceri nasledoval jeste zmrzlinovy desert...

pátek 3. srpna 2007

Moskva - den 3 - Lenin stale zavren...

...zacinam se bat, ze se Lenina snad ani nedockame. Dnes, celi nateseni jsme se zase vydali na Rude namesti, ale co nevidime? Zase zatarasy. Tentokrat to byl nejaky filmovy stab, ktery nam prekazil navstivit samotneho velikeho (teda kdo vi jak je vlastne veliky) Lenina. Snad se nam to podari priste;) Bohuzel byl uzavren i chram Vasila Blazeneho, takze jsme dnes navstivili "jen" 3 mista v Moskve. Kreml, Muzeum historie a Cesky dum. Do Kremlu jsme se dostali docela jednoduse. Nejprve jsme ukecali brachovi studentskou slevu na rok propadlou studentskou kartu a na karu od bankomatu, kde je napsano "Student+", pak jsme poprve predbehli asi 200m dlouhou frontu u vstupu, abychom byli vracene kvuli tomu, ze se dovnitr nesmi s batohy a nakonec jsme tu samou frontu predbehli znovu, tentokrate jiz uspesne bez batohu:) Kreml je docela obrovsky komplex administrativnich budov (ktere nejsou vubec nicim zajimave) a nekolika chramu. My jsme navstivili 5 (jeden byl z duvodu rekonstrukce uzavren) a pak prilehlou velkou zahradu. Rad bych napsal i nazvy jednotlivych chramu, ale bohuzel nejsem schopen to ani precist, natoz to opsat (docela mi vadilo, ze ac vse vypadalo zajimave, veskere popisky byli pouze v Rustine). Po teto dlouhe prohlidce jsme si v prilehlem parku dali svacinku a vyrazili kupredu Historickemu muzeu, ktere lezi na Rudem namesti. Koupili jsme si listek, jako by se nic nedelo a jelikoz si nechavam kde to jde davat turisticka razitka, zeptal jsem se na informacich i tady. Meli jsme stesti, protoze jsme narazili na starsi velice sympatickou pani, ktera sice anglicky umela jen velice hodne spatne, ale vazne se moc snazila a po kratsim vysvetlovani, co ze to vlastne chci nas zavedla pres celou budovu az do nejakych kancelari, kde jsem vytouzene razitko dostal (bohuzel nemam nejmensi tuseni, co na nem je, protoze je to cele zase v azbuce...). Pravdepodobne jsme se dostali i na nejsou vystavu, na kterou jsme vstupenku nemeli, protoze jsme prosli nejakou kontrolou, kde nas ta pani protahla tak nejak mimo:). Cele muzeum spociva ve 3 patrech obrovske budovy a jeho exemplare jsou naprosto vsude. Zacina se v Praveku a konci se vystavbou ruske zeleznicni site. Musim uznat, ze zpracovane to meli velice hezky. Cela historie sla dobre poporade, nikde se nemichali jednotlicve doby, takze vynikajici! Urcite je ruska historie velice zajimava, ale opet nebyli zadne popisky v jazyce jinem nez v Rustine (u kazde mistnosti sice byl asi jeden kratoucky odstavecek v anglictine na dverich, ale na nem bylo naproste minimum, ktere si odvodim sam z vystavenych exponatu). Abych pravdu rekl, tak me ty popisky velice zklamaly. Je asi sice hezke, ze jsou Rusove hrdi na svuj jazyk, ale co turisti? Oni s nami snad nepocitaji...Po opusteni tohoto muzea (uz bylo okolo 3 hodiny odpoledni) jsme se chteli vydat do Ceskeho domu. Sice jsme vubec netusili, co v nem muze byt, ale chteli jsme to zjistit. Cestu jsme nasli docela lehce - zeptali jsme se Slovaku ve Slovenskem dome:D ...od neho, par bloku dal se na nas koukala krasna ceska vlajka. Divne bylo to, ze hned na vratnici sedeli Rusky mluvici policiste, kteri vubec netusili, co chceme. Nastesti okolo sla nejaka pani, ktera v tam pracovala (byla to Ceska), tak nas dostala dovnitr, neco malo nam k tomu rekla (co se tam naleza, atd.) a pak nam ukazala ceskou hospudku:) Tak jsme se hezky nadlabli (ja svickovou na smetane, knedlik, brusinky a slehacka a bracha jako vzdy smazeny syr s hranolkami a tatarkou:)). Ceny maji docela dobre (pravdepodobne lepsi nez v jakekoliv jine restauraci v Moskve). No po tak vydatnem jidle (a ze to byli fakt velke porce) jsme se vydali jen na metro a domu...Navecer jsme uz jen zajeli do obchodu nakoupit, aby bylo co jist a po veceri jsem jsme vytvareli ceduli se jmeny Sasa a Tatiana, protoze pro ne s panem Barabanem jedeme zitra na nadrazi...

čtvrtek 2. srpna 2007

Moskva - den 2 - Zavreli nam Lenina!!!

...a Rude namesti. Je to hrozne, ale je to tak. Chteli jsme navstivit tyto skvosty a jine dalsi jako treba chram Vasila Blazeneho, ale bohuzel dnes to nebylo mozne. Cele namesti a prilehle pamatky byly zavrene kvuli slavnosti ruskych parasutystu. Zase to melo vyhodu, ze jsme slyseli koncert jakesi ruske, udajne legendarni, kapely, kterou jsme s brachem vubec neznali, ale proc ne:) Takze kdyz nebyla moznost si projit tuto cast mesta vydali jsme se jinam. Byli jsme v nejvetsim obchodnim dome v Moskve GUM (kam se na to hrabe nase mala Olympie ci Zlicin), navstivili jsme chram Krista spasitele (ten ma v podzemi doslova bludiste, kde je galerie ve ktere je zobrazena cela historie tohoto chramu a dalsi zajimave momenty), prosli jsme si slechtickou ctvrќ, kde jsou videt vily bohatych Rusu, obesli jsme si nabrezi reky Moskva (tam je zajimavost, ze v jedne casti maji primo z reky udelanou fontanu) a navecer, kdyz nas na jedne stanici metra po domluve vyzvedl pan Baraban, jsme zasli do jakehosi obcerstveni (neco mezi restauraci a bufetem), ktere se jmenuje My-My (cte se to jako kdyz buci krava). Tam dostanete podnost a na nej skladate to, na co zrovna mate chuќ. Takze jsme vyzkouseli treba Pyrozky nebo polevku Saljanka a zakoncili jsme to vynikajicim typicky ruskym pitim Kvas (udajne z medu). Po navratu z hospudky jsme jeste podstoupili dalsi okruzni jizdu po dalsich castech Moskvy a teп uz sedime naprosto vycerpani doma hezky v pohode a klidu (ten moskevsky provoz je vazne vycerpavajici...).

středa 1. srpna 2007

Prvni kontakt s Ruskem:)

Prestup v Kyjeve jsme zvladli naprsoto bravurne:) Z letadla nas nahnali do jakehosi futuristicky vypadajiciho autobusu, ktery nas dovezl na terminal "B". Jelikoz jsme nemeli moc casu na prestup (nebo lepe receno na prohlednuti letiste), tak jsme si akorat odskocili a vyrazili jsme na druhe letadlo. Zajimave bylo to, ze nas autobusem odvezli k sousednimu letadlu vzdalenem od naseho prvniho cca 30m. No ale nastesti jsme si polepsili (novejsi model;)). Abych pravdu rekl, tak celou cestu jsme projedli a propili. Cestou do Kyjeva jsme dostali jidlo a hafo piti, takze jsme se jen cpali a z Kyjeva do Moskvy, ac byl let kratsi dostali jsme o neco vetsi porci jidla, takze pohodicka:). V Moskve jsme pristali cca o pul 5 odpoledne Moskevskeho casu (tj. o 2 hodiny vic, nez je v cR).Na letisti, kde byl drobny problem s nejakym formularem ktery jsme museli vyplnit (bohuzel jim formulare dosly a museli jsme cekat, nez dovezou nove), nas uz cekal pan Baraban (taќka moji vyborne kamaradky Sasi;)). Cestou "domu" jsme se ruzne bavili o tom, jaka byla cesta a podobne a hlavne jsme se s brachem nestacili divit tomu, jak se v Rusku jezdi. Hned po odjezdu z letiste jsme se dostali na neco jako je dalnice, kde se uplne v klidu proti nam v protismeru vyritilo auto, ktere s ledovym klidem odbocilo do dalsi jednosmerky (to me naprosto dostalo...). Ale nestacil jsem se z toho vzpamatovat a nastal dalsi sok - kolona. Ale ne jen tak obycejna na jakou jsem zvykly z Prahy nebo v podstate jakehokoliv vetsiho mesta. Tady i kdyz je dalnice 4 prouda vubec neznamena, ze jsou plne 4 pruhy, ale znamena to, ze kdyz se vedle sebe vejde treba 8 aut, tak proc ne. A pokud se da jet v podstate prikopem, tak i to je mozne (no v podstate prikop tvoril dalci "jizdni pruh"). Prejizdeni z "pruhu" do "pruhu" probiha co nejrychleji to je mozne a tak, aby na me zatroubil co nejmensi pocet kolemjedoucich. Taky mi unikla funkce znacky "STOP" ci nekterych semafуru. Na cervenou sice vsichni stali, ale asi v pulce kzizovatky a tak cca 30 vterin pred zmenou barvy se uz vsichni zacali rozjizet. A to, ze stojite v pruhu, ktery je oznacen jako, ze jede rovne, tak vubec neznamena, ze nemuzete odbocit v pravo nebo v levo... A co chodci? Prijde mi to jako ruska ruleta. Chodec na prechodu (vlastne vubec nevim nevim, proc pisu na prechodu, protoze je naprosto jedno, kde se chodec naleza) je v naprostem nebezpeci i kdyz ma zelenou. Proste plati pravidlo "Silnejsi vyhrava". Ale na druhou stranu to vsem asi vyhovuje, protoze tak jezni naprosto kazdy:)Doma jsme si dali jen caj a nejake toasty a vyrazili jsme autem do mesta. Pan Baraban s nami objel snad cele mesto (jeli jsme nekolik hodin). Naprosto me to uchvatilo. Vsude to vypada jakobyste vubec nevyjeli z centra a nechapu, jak si uzeme projit Moskvu za 9 dni...je to nemozne.Nazpet jsme prijeli naprosto vycerpani, takze uz jen horka sprcha, neco napit, vycisti zuby a spat...

Velká cesta do Moskvy - Letiště Praha Ruzyně

Tak je to tady. Konečně jsme se s bráchem dočkali:) Zrovna jsme na letišti v Praze, už jsme bez kufrů a netrpělivě čekáme, kdy nás vpustí do letadla. Naše cesta bude trvat několik hodin - přestupujeme v Kyjevě (nevím, jestli se píše "i" nebo "y". Na letence je napsáno "i", ale v googlu to najde i "y";)). Snad se nám podaří poslat i nějakou zprávu z Kieva:)