Edith Piaf - film, co mě vážně dostal

Poslední den mého zkouškového jsem navšťívil s mojí kamarádkou Pájou kino. Nemám moc rád francouzské filmy, nemám rád francouzské zpěváky, ale líbí se mi biografické filmy. Vybrali jsme si tedy film s názvem Edith Piaf. Jak sám název říká, je to o slavné šansonové zpěvačce minulého století. Film, který trvá něco málo přes 2 hodiny zahrnoval její dětství, dospělost i stáří a to způsobem prolínání 3 časových linií. Řekl bych, že to byla trošku nevýhoda, protože jsem se občas ztrácel a unikaly mi občas nějaké postavy (asi by to ten film chtělo vidět víckrát). Nicméně nic tak dokonalého jsem v poslední době neviděl. Celý film sedíte naprosto přikurtování k sedačce a s napětím sledujete její život. I přesto, že film trvá více než 2 hodiny (což třeba u Pána prstenů mi přišlo jako naprosto hrozné, protože jsem se každou chvilku nudil), nebyla ani vteřina, kdy bych měl možnost se nějak odpoutat od děje...stále se něco dělo! Ani jsem netušil, kolik toho zažila a jak hrozný život měla (hlavně dětství a závěr její kariéry). Život Edith Piaf byl velice těžký a to až do smrti. Než jsem viděl tento film, neměl jsem moc rád její hudbu. Možná to bylo tím, že její písně jsou pouze francouzské a já jim nerozumím, ale po tom, co jsem viděl na plátně a slyšel ty známé tóny, přečetl si titulky, získal jsem na ty písně úplně jiný pohled. Závěrečná píseň "Non, je ne regrette rien" mě naprosto dostala. Výkon hlavní protagonistky, Marion Cotillard byl naprosto dokonalý. Za tento film získala i 2 ocenění za nejlepší herecký výkon (Golden Swann, Golden Space Needle Award).

Během filmu mi každou chvíli běhal mráz po zádech a navíc, to jsem u žádného jiného filmu nezažil, na konci když začaly běžet titulky, NIKDO v nacpaném kině se ani nepohnul. Všichni seděli celé titulky jak přikovaní...
Kdo má možnost navštívit kino v době, kdy tento strhující životopis hrají, ať jde. Vřele doporučuji!

Oficiální stránky filmu ZDE