čtvrtek 15. ledna 2009

České názory v diskusích... podruhé

Teď jsem náhodou zabrouzdal na server iDnes a dočetl jsem se tam smutnou zprávu o smrti architekta Jana Kaplického. Všem pozůstalým přeji upřímnou soustrast (obzvlášť je mi líto jeho právě narozené dcery).

ALE!

...ale co je mnohem horší, pod článkem, tam kde je běžně diskuse, jsem se dočetl toto sdělení:

Omlouváme se všem slušným čtenářům za to, že jsme zrušili diskusi pod článkem. Někteří jiní ji bohužel zneužívali k opakovaným vulgárním výpadům, které už nešlo mazat jednotlivě.

Jak je to proboha možné? Kdo tam mohl co psát? Já jsem taky s jeho knihovnou nesouhlasil a upřímě jsem se o jeho osobu, soukromý život či to, že emigroval nikdy nezajímal. Ale jak je možné, že se někdo pod článkem, který oznamuje jeho úmrtí může vyjadřovat ať už jakkoliv hanebně?! Jak?! Jak?!?!

Měli bychom se nad sebou a nad našim chováním zamyslet...všichni!

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Bohužel je to tak jak píšeš. Většinu takových textu (kravin, blbostí) co se na netu najdou (myslím ty bláboly co nejdou ani číst) píšou lidi co nemají vlastní názor. Pokud by totiž měli názor, tak by ho tam napsali a ne, že to je debil a zaslouží si plyn, nebo co tak kdo napsal. Teď si to přesně nevybavuji (myslím ten článek o Kaplickém). Asi to je taky tím, že se hodně lidí schováva za "internetem". Normálny by to ani nenapsali. Ale máme zase demokracii a proto jsem i rád, že vím jak nechci nikdy skončit. ,)
Budiž to odstrašující případy pro normálně myslící lidi.

Wolf ,)

Alžběta řekl(a)...

Z lidské tuposti, hrubosti, arogance a vulgárnosti se mi doopravdy zvedá žaludek. Ti lidi jsou jak hyeny, které hodují na lidském neštěstí a tragédii. Nikdo nemá právo pana Kaplického odsuzovat, nikdo nemá právo nařizovat druhému jak se má ve svém soukromém a intimním životě chovat. Zapšklý a zamindrákovaný čecháček plný moralistických keců, hrubý a arogantní v okamžicích tak obrovské lidské tragédie, nesahá noblesnímu panu Kaplickému ani po kotníky! Pan Kaplický svým nadáním a průkopnickým myšlením podle mě předběhl svou dobu a "provinil" se jedině tím, že se neubránil hlubokému citu a vztahu, který, ač společensky nepřijatelný, dal jeho životu (a věřím, že i životu jeho ženy) zásadní smysl. Nikdy jsem o úpřimnosti a hloubce tohoto vztahu nepochybovala, spíš mě dojímal, a ani narození jejich dcery bych si nikdy nedovolila odsoudit. Život není jednoduchá rovnice nebo početní příklad a lidi v něm dělají spoustu věcí, které s rozumností nemají nic společného, právě proto, že je to život a všechno je mnohem mnohem komplikovanější a působí v něm síly, na které jsou i ti nejzarytější a nejsvatější moralisté krátcí. A kdo může říct, že tohle dítě počaté z lásky nebude ve svém životě šťastné a jak to ještě všechno dopadne?