sobota 24. května 2008

Univerzitní festival

Nevím proč, nevím jak a nevím kdo může za to, že se tady prostě uspořádal festival, ale každopádně jsem nebyl proti:)
Ve čtvrte a pátek se prostě slavilo, ať už to bylo cokoliv. Hodně různých skupit tu mělo své stánky, ať už jsme to byli my, zahraniční studenti, nebo studenti různých fakult a klubů. Náš stánek prodával banány na špejli v čokoládě a ledový čaj, který výtečně přišel vhod, poněvač bylo naprosto krásné počasí.
Když jsem se šel s pár lidma porozhlédnout kolem, tak jsme došli ke stánku s hafo moc oblečením a malým molem. Oni hned na mě, že to musím zkusit a že můžu něco vyhrát. A tak proč ne:) Princip byl v tom, že oni na mě navlekli nějaké oblečení (dle jejich vkusu) a já se musel nechat párkrát vyfotit. Fotky se pak vystavili a kolemjdoucí je hodnotili nálepkami (Čím víc nálepek každý dostal, tím líp;)). No a tak jsem získal 2. místo:) První byla jakási Korejská slečna, se kterou jsem prostě neměl šanci soutěžit:P No ale "vydělal" jsem si svých prvních 50000....wonů:D za modeling:D
Večer jsme s partou lidí šli na fotbalové hřiště, kde bylo pódium, hráli tam různé kapely a okolo hřiště byly rozestavěny různé stánky (od různých fakult atd..), kde se tak nějak hromadně pilo a občas i trošku jedlo.
Co na to říct. Korejci si taky umí užívat;) Hlavně, když je Soju....:D

Na obrázku jsem já s Darrenem a Ivy v oblečení, které na nás navlekli:)

Fotky ZDE.

neděle 18. května 2008

"Školní" výlet do DMZ

Je to zvláštní, jak se člověk vrací na místa, kde už jednou byl...
Škola nám nabídla jednodenní výlet do demilitarizované zóny (kde už jsem jednou byl se spolužákama s Ajou), ale jelikož jsem věděl, že jedou všichni a bude sranda, tak jsem samozřejmě jel taky;)
A vyplatilo se to. Sranda byla veliká:)
Naštěští pro mě jsme jeli do jíné části DMZ, do části, kde se severokorejci snažili prodolovat do Jižní Korei. Navštívili jsme třetí tunel, který se jihokorejcům podařilo objevit (třetí ze čtyř). Nevýhodou bylo to, že se tam nesmí fotit. Nechápu proč, protože to je jen děsně nepohodlně malý tunel (celou cestu jsem musel jít v předklonu) a vlastně tam ani nebylo moc co k focení (ale na internetu samozřejmě nějaké fotky jsou, tak jsem jednu vybral a je tady:)). Celý tunel je cca 80 metrů pod zemí, kam jsme se dostali po 11° svahu a jeho délka je něco víc než 350 m. Někde zhruba uprostřed je ocelová stěna (s dveřmi:D) a ostnatým drátem, aby se dál už nedalo jít. Po zdech byly vidět žluté značky, kterými si severokorejci značili místa, kde je potřeba dát nálože dynamitu pro další hloubení tunelu a jak jsme se později dozvěděli na videu v místním "kině", takže jihokorejci prostě jen využili toho, že se severokorejci o něco snaží a udělali z toho turistickou atrakci:) Na druhou stranu proč ne:)
Po DMZ následoval oběd, který mě tak trochu (hodně) zklamal, protože to byl vegetariánský oběd, kterého jsem se vůbec nenajedl a celý zbytek dne jsem měl dost obrovský hlad:D
Po "obědě" následovala prohlídka několika muzeí v "English Village", a to muzeum portétů a obličejů společné s monumentálně obrovskými obrazy čehosi, co nejsem schopen popsat, muzeum erotiky a muzeum starých věcí (řekněme z 50-90 let minulého století), což všem přišlo asi nejlepší, protože se na vše dalo sáhnout a vyzkoušet si:)
Po návratu zpět na univerzitu jsme se tak nějak hromadně rozhodli, že zajdeme na večeři a dali jsme si Sangapsa (grilované tlusté maso, které zrovna nemusím:D) při čemž šéf mezinárodní kanceláře Jong dotáhl láhev české Becherovky a tak jsme si hezky po česku připili;)
Po večeři jsme si ještě s Fionou zašli na Toasty do Isaca (něco jako je u nás stánek s párkem v rohlíku na václaváku, tak tady dělají pouze toasty), poněvač večeře nebyla přesně v našem stylu;)
Kdybych měl tento den ohodnotit, dostal by asi 10 bodů z 10:)

Fotky ZDE.

čtvrtek 15. května 2008

63 Building

Proč zrovna "63"? Někdo by si mohl myslet, že je to výška budovy v metrech... nee, není to mu tak, je to počet pater nejvyžšího mrakodrapu tady v Seoulu. A jelikož je v 60. patře rozhledna s kavárnou a v několika patrech pod tím spousta restaurací, rozhodli jsme se tam s Fionou zajít. Mým spolubydlem Chi-Hunem mi bylo doporučeno, že je to velice krásné v noci a tak jsme se k této budově vydali později.
Kdo mě zná, tak ví, že mám docela strach z výšek a když jsme vyjížděli na výhlídku (v 60. patře) výtahem, který je prosklený a jede na obvodu budovy, takže je vidět výška, do které stoupáte...no necítil jsem se zrovna nejlépe. Stále to ale nebylo to nejhorší. V jednom místě vyhlídky je krásně udělaná podlaha ze skla a je vidět až úplně, ale úplně dolů a tam jsem se cítil fakt hodně mizerně (všichni okolo z toho měli docela srandu:P). Nicméně výhlídka to byla naprosto úžasná. Jelikož je 63Building na břehu řeky Han (obrovská řeka, která Seoulem protéká), tak byl výhlen naprosto nádherný. Vše okolo řeky svítilo, všechny výškové budovy jsou jrůznými způsoby nasvícené, zkrátka pohled k nezaplacení:)
Když jsme si vše prohlédli, sjeli jsme do 59. patra, kde je luxusní restaurace v západním stylu a jelikož jsme v menze na kolejích nestihli večeři, tak jsme se tu pěkně nadlábli:)
Jedinné, co jsme nějak nevychytali byl čas, na který jsme zapoměli. Na koleje jsme dorazili asi v 0:30 s tím, že koleje se o půlnoci zavírají. Naštěstí jsme se dovnitř jakýmsi způsobem dostali, takže vše v pořádku:)

Fotky ZDE.

čtvrtek 8. května 2008

Den rodičů

Je to již pár dní, co se všude začali objevovat paní, které prodávají malé, téměř stejné kytičky a já pořád netušil o co jde. Dnes jsem se od jedné učitelky dozvěděl, že je den rodičů:)

A jelikož jedny rodiče taky mám:), tak bych jim chtěl popřát vše nejlepší ke dnešnímu dni rodičů a vzkázat jim, že pevně věřím, že vše co pro mě dělají jim jednou mnohokrát vrátím:)
Jste nejlepší rodiče!!!

sobota 3. května 2008

Zajímavější návštěva, než jsem si představoval

Před pár týdny se mi na mail ozval jakýsí pan Jiří, že pojede do Korei na pár dní, má rád focení a požádal mě, zda bych mu mohl ukázat nějaká pěkná místa, kde by mohl pořídit pár pěkných fotek. Velice mě potěšilo, že se vůbec takto někdo ozve a tak jsem souhlasil, že to nějak vymyslím a čas si udělám.
Někdy ve středu navečer mi zvoní telefon, číslo neznám, ale rozeznávám českou předvolbu. Zvedám a tam se ozývá český hlas "Čau Jakube, tady Jiří Kolbaba, teď jsem dorazil na letiště v Seoulu, budeš mít na mě někdy čas?". Přiznám se, že mi chvilku trvalo, než mi došlo, kdože mi to volá. Ano, ten člověk z E-Mailu (stále jsem netušil, kdo to je). Nicméně jsme se domluvili na čtvrtek, protože jsem měl naprosto prázdný den.
Ve čtvrtek jsme se sešli na smluvené zastávce (poznat se nebylo těžké, neboť čekající nekorejec se tady moc nevidí) a vyrazili jsme po krásách Suwonu a Seoulu (narazili jsme na pár zajímavých akcí, o kterých jsem před tím ani nevěděl a vše Vám ukážu na fotkách, které přidám později). Během povídání si s Jiřím jsem se dozvěděl, že to je světoznámý a světaznalý fotograf a cestovatel, který už ve světě nějaké jméno má (jak jsem se později také dočetl na internetu;)). Je to člověk, který pořádá výstavy fotografií po celém světě, fotí pro různé země, potkal se s Dalajlámou, zná se s Václavem Havlem, Bolkem Polívkou, Jiřím Krampolem a dalšími. Je to člověk, který svět procestoval skrz na skrz a umí o tom velice pěkně povídat (čekal bych, že se bude vychloubat, ale jeho povídání bylo spíš jak když Vám někdo vypráví napínavé příběhy). Každopádně musím uznat, že někoho takového jsem nečekal. Strávili jsme spolu celý den, slyšel jsem spoustu zážitků, povzbudil mě v cestování, dostal jsem rady, jak zlepšit své fotografie a nasadil mi brouka do hlavy (v budoucnu si koupím lepší foťák a začnu se focení asi věnovat víc, poněvač to, co jsem viděl za jeho fotky je něco neskutečně krásného a také bych jednou chtěl takto fotit;)).
Jakmile přidá na své stránky fotky z Korei, tak jich tu s jeho svolením pár zveřejním:)

Určitě navštivte jeho stránky www.theworld.cz