sobota 24. listopadu 2007

Nejlepší mezinárodní párty:)

Je tomu pár dní, kdy jsem se zúčastnil jedné menší, ale o to zajímavější mezinárodní párty. Začátek akce byl pro mě stanoven na 3:30 ráno.
...ano přesně tak, ve 3:30 ráno mi začala internetová párty s mými přáteli doma v Čechách. Večer jsem shlédl několi filmů a asi o půl 4 ráno zvoní Skype a na "druhém konci drátu" už vidím usměvavé tváře mých kamarádů:) Sešli se u jednoho počítače, aby se mnou mohli poklábosit. Dokonce přinesli i kytaru, takže Zdenda se svým menším sborem mi zapěli i nějaké české písně. Vážně mě to potěšilo jako asi nikdy nic. Mám prostě doma naprosto skvělé přátele:)
Spát jsem šel v 5 ráno:D

Díky Pájo, Inčo, Zdendo!!!


To jsou oni - Pája, Inča a Zdenda přilepení na monitoru jejich PC


Zahráli několik písní...


..popilo se něco vína...


...občas se i tancovalo...


A nakonec se Inča pochlubila svými svaly:D

pondělí 19. listopadu 2007

Seoul - co jsem si ani nedokázal představit

Je téměř krásné sobotní dopoledne a my se s Míšou rozhodli, že vyrazíme do Seoulu. V plánu bylo navštívit In-sa-dong (část, která je oblíbená turisty, protože je zde ke koupení nepřeberné množství všeho možného korejského;)) a to se nám nakonec vlastně i podařilo.
Ale co tomu předcházelo jsem si nikdy ani nedokázal představit. Jelikož jsme přesně nevěděli, jak se do námi chtěné ulice dostat, pěknou chvíli jsme procházeli Seoulem. Z ničeho nic jsme se ocitli na jakési obrovské ulici, kde po obou stranách byli obchůdky (to není vůbec neobvyklé), ve kterých se prodávali pouze věci jako zahradní hadice, jinde jen šroubky, o kus dál to byly čerpadla různých velikostí, v jiném obchůdku jste dostali koupit asi sto druhů hasicích přístrojů, dál zahradnické nářadí, výstražné kužely na silnici či několik velikostí bojleru. Zkrátka jsme asi půl hodiny procházeli touto ulicí a nenarazili na nic jiného než na železářství. Nepochopitelné.

Prostě naprosto neskutečné. Kdejaký český kutil by se na této ulici pěkně vyřádil:)

Na druhou stranu nás tato ulice dovedla ke Steakhouse. Australská restaurace, kde se prodávají jen steaky. Po těch 3 měsících, co jsem v Korei jsem se konečně pořádně nadlábl. Prožil jsem naprostý chuťový orgasmus... Žádná rýže, žádné kimči, jen steak, velká žebírka a hranolky...:)

Co víc bych si v tu cháli mohl přát...

Všechny fotky najdete ZDE.

čtvrtek 15. listopadu 2007

It's party time


Jednoduše by se tahle akce dala shrnout jako "studenti se baví". Večer začal grilováním... No, je celkem jasné, že tady bylo těch studentů nejvíc. Kdo by si taky nedal nádherného čuníka:) A musím uznat, že Korejci umí čuníka taky pěkně chutně připravit. Zblajzli jsme to během několika minut. No a pak už začala normální diskotéka. Co je fakt zajímavé je to, že když už Korejci něco umí, tak se tím chlubí kde můžou. Takže před začátkem hudební produkce jsme shlédli vystoupení místních HIP HOPerů a jedné dívčí taneční skupiny. Proč ne, všem se to líbilo, ale všechno už jsme viděli několikrát (Orientation day, Mezinárodní den, ...). Ale zase k této akci se to hodilo nejvíc.

Fotky ZDE.

pátek 9. listopadu 2007

Cenzura internetu v Jižní Korei!

Chtěl bych poukázat na článek mého kamaráda, který taktéž studuje v Jižní Korei. Článek mluví o tom, jak k mému překvapení i Jihokorejci cenzurují internet.

Článek naleznete ZDE.
Původní stránky jsou www.jizni-korea.blogspot.com

úterý 6. listopadu 2007

3. místo ve fotografické soutěži:)

Jóóó:) Před několika dny jsem se na poslední chvíli přihlásil do fotosoutěže s tématem Mezinárodní vztahy. Prostě fotografie, kde je vidět, dalo by se říct "mezinárodno". Dneska bylo vyhlášení a já získal 3. místo z moují fotkou mezinárodního fotbalového týmu tady na univerzitě:)

To je ona:

horní řada z leva:
Mikael (Švédsko), Jonas (Švédsko), Andreas Nilson (Švédsko), Jeroen (Holandsko), Frederick (Švédsko), Mah Hoa (Čína), Matt (Holandsko), Andreas (Švédsko), Sangwha (Korea)

dolní řada z leva:
Dang (Švédsko), Tommy (Finsko), Gerber (Holandsko), Kent (Švédsko), Raul (Paraguay), Carlos (Mexiko), Rainer (Německo)

Study Abroad Fair neboli Veletrh studia v zahraničí


Každý ze studentů měl možnost prezentovat svou univerzitu korejským studentům. Abych pravdu řekl, moc korejských studentů zde nebylo. Pravděpodobně je to způsobeno tím, že Korejci se hodně bojí mluvit anglicky. Já jsem samozřejmě svou domácí univerzitu (ČVUT) také reprezentoval;)
A jak jsem se dozvěděl od jednoho Korejce, tak do ČR na ČVUT přijedou příští semestr 4 studenti z Ajou University:) Snad se jim tam u nás doma bude líbit:)


pátek 2. listopadu 2007

DMZ - místo, kde jsem se skutečně necítil nejlépe...

DMZ - Demilitarizovaná zóna


Jedno z mála míst, kam jsem věděl, že se chci podívat ještě než jsem vůbec nasedl do letadla do Korei. Ten den přišel dnes.

Demilitarizovaná zóna - místo, kde je svoboda a komunismus tak strašně blézko vedle sebe, místo, které rozdělilo jeden stát na dva naprosto odlišné světy, místo, kde se vám může stát cokoliv a nic s tím nenaděláte, místo, které rozdělilo tisíce rodin, které se už možná nikdy neuvidí, místo, kde běhá mráz po zádech jen z toho všeho co se tam stalo a co se stát může...

První zastávkou naší cesty byla observatoř, kde jsme se dozvěděli hodně o demilitarizované zóně, bylo to také místo, ze kterého jsme poprvé viděli Severní Koreu. Krátké vido nám vysvětlilo, kde se vlastně nalézáme, jak to v DMZ funguje, kde je jak velká a co v ní všechno je. Po obědě jsme se vydali přímo do centra toho všeho... Celou cetu nám přišlo dost zábavné, když nám paní průvodkyně několikrát říkala, že se fotit může jen když se to výslovně dovolí, že můžeme vstát jen když se nám to dovolí a můžeme chodit jen tam kam se nám to dovolí. Po příjezdu do první části hranice, která je ještě bezpečná, jsme museli podepsat prohlášení o tom, že víme kam jedeme, že víme jak se chovat a co se nám může stát. Když jsem si přečetl hned první větu, která obsahuje něco jako "...možnost zranění nebo smrti v důsledku vojenské akce..." nebo jednu z následujících vět obsahující "...Spojené státy Americké (poznámka autora: USA pomáha udržovat klid na hranici, ČR a Polsko monitorují Severokorejské vojenské jednotky) a Jižní Korea nezaručují bezpečnost návštěvníků a je možné, že se může stát cokoliv z důvodu aktivity nepřítelské armády.". V tuto chvíli jsme si uvědomili, že to není zas taková sranda. Když jsme minuli ceduli s nápisem, že se v celém areálu nacházejí nášlapné miny, tak mě přeběhl mráz po zádech. Všude jsme mohli chodit jen jako celá skupina, nikdo se nesměl zastavit a fotit se mohlo jen na několik místech za kontroly jihokorejské armády.
I když zas tak hrozné to být nemohlo, protože jsme také minuli ceduli před malým golfovým hřištěm, na které bylo něco jako "Nejnebezpečnější golfové hřiště na světě" a u toho byl obrázek nášlapné miny. Zjevně mají vojáci i smysl pro humor.

Upřímě řečeno ta prohlídka nebyla zas nějak zábavná, i když můžu říct, že jsem navštívil Severní Koreu (protože jsem tam skutečně byl a mám to i na fotce:)). Ale když si člověk uvědomí, co všechno tohle místo znamená, tak to není jen to o tom, zda je to zábava či nikoliv...

Pár fotek ZDE.


Malé budovy vepředu tvoří hranici a konají se v ních jednáni mezi Korejci. Velká budova v pozadí je už čistě severokorejská...


Já na Severokorejském území se severokorejským vojákem

čtvrtek 1. listopadu 2007

Mezinárodní den



Největší akce tohoto semestru:
MEZINÁRODNÍ DEN

Akce na které se člověk může cítit fakt nejmezinárodněji. Předcházela tomu dlouhá příprava. Zajít na ambasádu pro české pivo, české koření a propagační materiály. Nakoupit všechny zbývající ingredience, hrnce, vařič a udělat dobrý guláš, česnečku a na všechno se pořádně připravit... Ale stálo to za to. Vidět, jak si Američan, Pakistánec, Rus či Nepálec pochutnávají na českém jídle a pití je fakt něco úžasného:)
Na druhou stranu bylo také vynikající naoplátku vyzkoušet jídla ostatních zemí:P
Vyšlo nám počasí, potkali jsme 2 výborné Slováky, poznali hafo nových lidí, užili si spoustu legrace a hlavně se pořádně najedli:)
Prostě naprosto dokonalá akce!


Kale, kterému náš guláš velice chutnal:)


Já v akci:)

Těžko co dodat k něčemu tak úžasnému. Soutěž o nejlepší stánek vyhráli Nepálci (fakt měli nádherný stánek).
Tady bylo vidět, jak se spolu dokáží bavit různé národy úplně v klidu a ne tak, jak to ve světě bohužel běžně chodí... Hodně lidí by si z těchto "obyčejných" studentů mělo vzít příklad... A já jsem nesmírně šťastný, že toho všeho můžu být součástí:) Nesmírně si toho vážím!

Fotky ZDE.
Seznam a fotky všech zemí ZDE.