Závěrečná zpráva z Korei

Jedním z úkolů výměnných studentů na ČVUT je povinost po příjezdu ze zahraniční stáže napsat krátkou zprávu o tom daném pobytu. Já jsem nebyl vyjímka a zprávu jsem taktéž napsal a tady se s Vámi o ni chci podělit (jinak bude taktéž k nalezení na stránkách ČVUT):

Korea

Ajou University VS Seoul National University of Technology (SNUT)

Jeden rok, dva semestry, dvě univerzity. Toť moje bilance v posledním roce mého života. O to zajímvější, že obě univerzity se nachází na Korejském poloostrově v zemi zvané Jižní Korea.

Nejprve pár slov o Korei

Korea je země, která je o něco málo větší než Česká Republika, ale žije tam 6x víc lidí. Korea, možná lépe řečeno Korejci, jsou velice přátelští a velice upřímní. Atmosféra v Korei se velice těžko popisuje. Po mém návratu jsem si všiml toho, že v Korei na mě nepůsobil téměř žádný stres. Po mém návratu domů jsem si všiml toho, že aniž bych musel něco udělat, či mě tlačil nějaký termín čehokoliv, stres je tu cítit všude, nevím proč, ale sálá tu ze všech. Korejci jsou tak nějak víc uklidněnější...

Korea má také své slabé stránky. Jednou z nich (asi tou největší) je jídlo.  3x denně rýže (a to bezesrandy). Na snídani, na oběd i na večeři je rýže a kimchi (dalo by se přirovnat k zelí naloženému do čili) a jednou za týden či 14 dní jsou nudle...haha. Ale i na to se dá docela zvyknoutJ V blízkosti obou univerzit se dá najíst i více po Evropsku (pizza, špagety, steak, kuře ...). Na druhou stranu mi teď ta rýže (tea spíš celá korejská kuchyně) snad i trošku chybíJ

Každý, kdo se dozví, že jsem byl v Korei na 2 univerzitách mě položí otázku: „A která univerzita byla lepší?“. Bohužel na to se nedá nijak uspokojivě odpovědět. Každá z nich má svá pro i proti a ty se teď tady pokusím nějak srozumitelně popsat.

Ajou Univerzity

Menší univerzita (necelých10000 studentů) ve městě Suwon, ležícím asi 50km od centra Seoulu. Město Suwon má něco málo přes milion obyvatel, takže něco jako Praha, ale svou rozlouho se praze nevyrovná (je mnohem menší). Já osobně bych Suwon přirovnal k takovému většímu předměstí 20ti milionovému Seoulu. Do Suwonu je dokonce dovedena jedna z linek Seoulského metra (stanice Suwon station), což docela zjednodušuje spojení s obří metropolí. Nicméně univerzita Ajou je od stanice metra vzdálená asi 20minut autobusem a metrem to pak do Soulu vyjde na dalších alespoň 40 minut. Proto bych všem budoucím studentům Ajou Unversity doporučoval použít jeden z autobusů zastavujících přímo před kampusem univerzity, které jedou kousek od centra Seoulu a dá se tam dostat asi za hodinu za příjemnou cenu 1200 wonů (kurz je těžko přepočítávat, jelikož za mého pobytu se změnil z 20Kč za 1000wonů na 15Kč za 1000wonů, což už je změna dost veliká).

Univerzita (lépe řečeno kampus celé univerzity) je umístěn na severu města, hned vedle obřího stadionu postavého před několika lety pro fotbalové mistrovství světa. Kampus obsahuje od běžných budov univerzity přes nemocnici, poštu, holiče až po nějaký malý obchůdek s jídlem. Kampus není nikterak obrovský, ale velice příjemný. Všude blízko, což je docela výhoda a do blízkého okolí plného hospůdek, zapadlých restaurací či nějakých trhů to není vůbec daleko.

Jak jsem již psal, univerzita má něco okolo 10000 studetů a z toho okolo sta jsou studenti mezinárodní. Ajou má již docela dlouhou zkušenost s výměnnými programi a musím uznat, že všechny akce pro nás připravené byly připravéné velice dobře. Mezinárodní kancelář všechny studenty o všem informovala výhradně přes E-Maily a když někdo potřeboval s čímkoliv pomoci, nikdy nikoho neodmítli. Během celého semestru nám bylo zařízeno několik výletů, které všechny stály za to a pokud tam někdo pojede, tak je všechny vřele doporučuji, byl pořádán mzinárodní den, kde studenti jakýmkoliv způsobem (hlavně však jídlem) prezentovali svou zemi a v neposlední ředě jsme měli možnost si i vyzkoušet například vaření některých tradičních korejských jídel.

Co se týče výuky, musím uznat, že snad všicni profesoři (usuzuji pouze z profesorů, které jsem měl já) jsou velice příjemní, umí velice dobře anglicky (univerzita se chlubí tím, že každý znich studoval v anglicky mluvící zemi) a když student potřebuje s něčím pomoci, vždy se pokusí udělat maximum.

Všechny bych předem chtěl upozornit, že se může naprosto klidně stát, že v den vašeho odletu může být změněna nabídka předmětů. Mě osobně se to stalo a tak trochu mi to zkomplikovalo situaci (naštěstí mi na ČVUT vyšli vstříc a nějak velký problém by to být neměl). Tento prblém mají obě univerzity na kterých jsem byl. Těžko popsat proč, je to korejskou kulturou, a to pochopíte, až jsem dorazíteJ

Seoul National Univerzity of Technology

Univerzita, svou velikostí (hlavně tedy počtem studentů) připomínající ČVUT – okolo 20000 studentů, leží na severovýchodě Seoulu. Výše jsem psal, že Seoul má okolo 20ti milionů obyvatel. Je těžké to odhadovat. Z různých zdrojů můžete dostat různá data. Počet obyvatelů se pohybuje od 12ti do 25ti milionů a to v závislosti na to, jak moc se započítávají všechna předměstí (jen pro zajímavost, nejdelší trasa Seoulského metra měří cca 195km, takže kam až vlastně to předměstí sahá?). Kousek od kampusu jsou dvě zastávky metra (Hagye a Gongnam), kterými se dá za pár minut dostat do „centra“ Seoulu. Každopádně Seoul je město, které mě naprosto oslovilo svou velikostí, vzdušností a možnostmi, které nabízíJ

Kampus je o poznání větší než kampus Ajou, ale dle mého názoru je také takový víc otevřenější. O víkendech nebo v odpoledních hodinách slunečných dnů potkáte v kampusu nejen studenty a profesory, ale také rodiče s dětmi či procházející se seniory. Kampus SNUT připomíná více nějaký velký park, kde se dá strávit příjemně čas. Na druhou stranu se občas musí počítat s tím, že z kolejí do vzdálenější budovy to na hodinu může trvat pěšky i 10-15 minut (ale to považuji za příjemnou procházkuJ).

SNUT má velice krátkou mezinárodní historii. Vlastně jsou pouze 2 roky. Co z toho vyplívá? V mém semestru zde bylo 8 zahraničních studentů (4 Češi a 4 Taiwanci). K tomu zde bylo i několik dalších tudentů jiné, než korejské národnosti, a to studenti, kteří přijeli studovat celé 5ti leté studium (celkem nás nekorejců bylo asi 17, ale běloši, jen my 4 Češi). Těžko říct, co je lepší. V prvním semestru to bylo víc mezinárodní, ale druhý semestr jsem si užil asi víc po Asijsku a víc si užil tu pravou Koreu.

Většina předmětů v Angličtině je se studentama programu UNN (program mezi SNUT a jednou univerzitou v Anglii). Vše je vyučováno v Angličtině a profesoři jsou taktéž výborní. Ve srovnání s Ajou mi SNUT přijde více technické.

A co na závěr?

Jak tedy tyto dvě univerzity rovnat? Stále nevím. Nejde to. Pro mě byla každá z univerzit naprosto originální a nezapomenutelná. Kdo si chce užít víc mezinárodní život, tomu bych doporučil Ajou, kdo chce nasát tu pravou korejskou atmosféru, doporučuji SNUT.

Mě se díky ČVUT podařilo zažít něco naprosto bezkonkurenčtě úžasného. Strávit rok na těchto dvou univerzitách bylo to nejlepší, co mě kdy potkalo. Změnilo mě to? Ano hodně a jsem přesvědčen, že to změní i každého, kdo tam odcestuje po mě. Já si Koreu zamiloval a kdyby mi někdo zavolal a zeptal se „Hele Kubo, Tobě se tam tak líbilo, nechceš tam ještě jeden rok odstudovat?“, neváhal bych ani vteřinu...

Kontakt

Pokud by kdokoliv měl měl zájem o jakékoliv informace ať už o Korei jako takové či o univerzitách, můžete mě kontaktovat zde:

ICQ – 98569910

MSN – jakudo@centrum.cz (pozor, toto je pouze MSN, nikoliv E-Mail!)

Skype – j.dobes

Nebo navštivte www.jakudo.blogspot.com , kde je popsán celý rok mnou v Korei strávený.

 

Jsem naprosto přesvědčen, že komukoliv z vás se bude v Korei velice líbit~~^^

 

Jakub 야쿱 Dobeš

Univerzitní festival

Nevím proč, nevím jak a nevím kdo může za to, že se tady prostě uspořádal festival, ale každopádně jsem nebyl proti:)
Ve čtvrte a pátek se prostě slavilo, ať už to bylo cokoliv. Hodně různých skupit tu mělo své stánky, ať už jsme to byli my, zahraniční studenti, nebo studenti různých fakult a klubů. Náš stánek prodával banány na špejli v čokoládě a ledový čaj, který výtečně přišel vhod, poněvač bylo naprosto krásné počasí.
Když jsem se šel s pár lidma porozhlédnout kolem, tak jsme došli ke stánku s hafo moc oblečením a malým molem. Oni hned na mě, že to musím zkusit a že můžu něco vyhrát. A tak proč ne:) Princip byl v tom, že oni na mě navlekli nějaké oblečení (dle jejich vkusu) a já se musel nechat párkrát vyfotit. Fotky se pak vystavili a kolemjdoucí je hodnotili nálepkami (Čím víc nálepek každý dostal, tím líp;)). No a tak jsem získal 2. místo:) První byla jakási Korejská slečna, se kterou jsem prostě neměl šanci soutěžit:P No ale "vydělal" jsem si svých prvních 50000....wonů:D za modeling:D
Večer jsme s partou lidí šli na fotbalové hřiště, kde bylo pódium, hráli tam různé kapely a okolo hřiště byly rozestavěny různé stánky (od různých fakult atd..), kde se tak nějak hromadně pilo a občas i trošku jedlo.
Co na to říct. Korejci si taky umí užívat;) Hlavně, když je Soju....:D

Na obrázku jsem já s Darrenem a Ivy v oblečení, které na nás navlekli:)

Fotky ZDE.

Družíme se s Asií:)

Jak pořád a nepřetržitě zjišťuji, Asiati jsou děsně družní. Dneska jsem po škole tak nějak dorazil domů a spolubydla (z Číny) mi jen tak suše oznámil, že za hodinu se vyráží do hospody. No, jelikož je pátek a mě se nechtělo být samotnému na pokoji, tak proč ne:)
Kromě jejich oblíbeného družení mě zase jako vždy překvapila jejich neschopnost jakékoliv organizce:D Nejenže jsme asi půl hodiny stáli před kolejema a pořád na někoho čekali, pak další půlhodiny stáli před knihovnou a čekali na další lidi, ale pak asi další půlhodiny hledali hospůdku, kam by se dalo sednout... Naštěstí jsme jednu příjemnou našli.
Jako vždy, když se Asiati někde baví, tak objednali hafo moc jídla (vesměs samé možské potvory a jeden talíř s něčím, co je mezčlánek mezi hranolkami a kroketami). Nicméně jsem většinu jako vždy ochutnal. Někdy jsem byl překvapen mile, někdy velice nemile, ale to k tomu ochutnávání už tak nějak patří.
Dnes se nás sešlo docela hodně. Bylo nás asi 15, z čehož byli 3 Taiwanci, 2 Číňani, 1 Čech a zbytek Korejci. Byla to jako vžy skvělá asijská párty, která se perfektně vyvedla až do konce. Během našeho hodování jsme zjistili, že 2 servírky byly z Číny (před nimi jsme docela zamachroval s Čínským pozdravem NiHao a poděkováním ŠieŠie) a tak jsme to naše poznání museli hned zapít (já teda dnes nepil vůbec, protože jsme na to nějak neměl chuť (a Soju mi navíc pořád nechutná), jídlo bylo pro mě mnohem důležitější, jelikož jsme nějak zapoměl na večeři).
A jak to tady už na univerzitě bývá, museli jsme o půlnoci být na kolejích, jinak by jsme se dovnitř nedostali...

Fotky ZDE.

Pokojová Pizza párty

Jelikož jsem dokázal svému spolubydlícímu nainstalovat na jeho počítač antivirus, stal jsem se pro něho počítačovým bohem:D Na oplátku mi chtěl koupit pizzu. A proč vlastně ne, mám ji rád a večer se docela hodí. Ale nečekal jsem, že z pizzerie přijede s několika pizzami a spoustou kamarádů:) Musím uznat, že jsem chápal, jak se cítí menšina. Samý Asiat a všichni se bavili (Korejsky nebo Čínsky) a já jim vůbec nerozuměl....i když jsem se samozřejmě tvářil, že vím o co de;) ..naštěstí zvládali obstojně i Angličtinu;)
Musím uznat, že to bylo fakt příjemné posezení, i když trošku nelegální, protože holky na chlapecké buňce...hmmm, nemožné;)
Co považuji za úspěch? Číňany a Taiwance zdravím Čínsky, a oni mě zdraví na oplátku hezkým českým "Čau":)

Fotky ZDE.

SNUT, aneb vše tu začíná

Seoul National University of Technology - další místo, kde se nějakou tu dobu zdržím.
Je to univerzita, kterou naleznete v severovýchodní části Soulu. Univerzita je o něco menší než naše ČVUT, ale oproti nám má naprosté minimum zahraničních studentů. Zatímco v Čechách máme stovky zahraničních studentů každý rok (semestr), tady je nás cca 10, z toho pouze 4 jako výměnní studenti (Já, Míra, Honza a Honza, takže všichni Češi). Trošku mě mrzí, že nás tu je tak poskromnu, protože na Ajou nás bylo 90 a stálo to fakt za to.
I když na druhou stranu hned na první akci, kterou jsme měli v pondělí to vůbec nebylo k zahození. Možná právě naopak, jak nás nebylo tolik, jen pár zahraňáků a pár Korejců, tak to bylo takové příjemné;)
Poté, co jsme během dne vyřídili všelijaké formality jako zápis předmětů, prohlídka areálu a podobně, tak nás vedení mezinárodní kanceláře pozvalo na večeři. Kousek od campusu je restaurace, kde se jí Sangapsa (výborné maso grilované na takovém speciálním rožni s přílohou všeho možného (v každé restauraci trošku jiné)). Po nějakém prvním ostýchavém seznámení se všemi (což nám Čechům nedělalo vůbec žádné problémy a po pár panácích, které jsme do ostatních nalili se i oni začali rychle a v pohodě bavit) proběhla malá oslava Mírových narozenin (málem nám ani neřekl, že měl narozeniny). Nakonec se začali hrát picí hry (těch jsem se teda moc neúčastnil...). Vydrželi jsme tam celkem dlouho, ale fakt, že ve 12 zavírají koleje (ano přesně tak, ve 12 se zavřou koleje a kdo tam není, tak má smůlu. Čeští vysokoškoláci, važte si možností, co doma máte) nás donutil odejít dřív, než by jsme asi běžně odešli. Na kolejích mě už čekali spolubydlové s tím, že když už jsme tam konečně všichni (i se mnou 6 lidí na 3pokojové buňce), tak se musíme napít. Bohužel donesli pivo, které fakt nemůžu pít. Ale naštěstí připravený Kuba z Moravy vytáhl z mrazáku pravó moravskó Slivovičku a tak jsem si s nimi připil na seznámení. Chvilku jsem měl strach, že jsem je otrávil, protože se půlka rozkašlala jak v ústavu, kam dávají tuberáky a druhá půlka zrudla, jak kdybych je vařil hodinu ve vroucí vodě:) Nakonec se ale vzpamatovali, nalili si svoje pivo, snědli jsme nějaké to kuřectvo a byli v pohodě.
Jsem zvědav, jak se to bude vyvíjet tady v Soulu dál... Zdravím do Čech!




Všechny fotky ZDE.

Seoule těš se, Kuba přijíždí!!!

Tak a je to tady. Minulý týden jsem se začal stěhovat. Všechno začalo tak jako když jsme přijeli s Míšou poprvé do Korei. Minulý pátek jsem se musel odstěhovat z kolejí v Ajou University, ale na koleje v Seoul National University of Technology jsem se mohl přestěhovat až dnes. Takže co s tím týdnem mezi tím?! Ubytoval jsem se na hotel. A to přesně na ten samý, kde jsme s Míšou byli ubytovaní, než jsme se mohli nastěhovat na Ajou koleje. Po týdnu stráveném v tomto malém a krásném hotýlku v centru Suwonu jsem se konečně přestěhoval na novou kolej. A musím uznat, že je velice pěkná. Nová budova dostavěná teprve loni, takže vše je velice kásné a moderní:)

Tak to je to něco málo, co vlastním v Korei...


Tak takto vypadá mé nové bydlení. Buňka se 3 pokoji po 2 lidech se společným obyváčkem, koupelnou a záchodem.

Všechny fotky najdete ZDE.

Korea:)

Tak to vyšlo... celý příští rok strávím v Korei. Půl roku ve městě Suwon na universitě Ajou (asi 30km jižně od Soulu) a dalšího půl roku v Soulu na universitě SNUT. Doufám, že se naučím Korejsky:)
Na tomto blogu budu psát své zážitky, poznatky, fotky a vše co v Korei zažiji;)