Nedávno se mi naskytla malá příležitost něčemu novému se naučit a faktu, že kdysi jsme se s rodiči smáli nad mojim vysvědčením ze střední školy (kde se povětšinou v 
kolonce Anglický jazyk nacházela známka 4) v souvislosti s myšlenkou, že bych jednou mohl Angličtinu učit, bylo učiněno za dost:)
Ano, v Korei jsem se dostal k učení Angličtiny:D Abych to uvedl na pravou míru spočívá to v tom, že s malými dětmi, 8-12 let, konverzuji a procvičuji to, co se už naučily ve škole. Vzhledem k tomu, že moje úroveň Korejštiny nedosahuje valných hodnot a úroveň Angličtiny malých Korejců taktéž zrovna valných hodnot nedosahuje, je jejich zaujmutí docela obtížné.
Něk
olikrát jsem se svým bratrancem Markem, jakožto studovaným pedagogem, toho času ve Velké Británii, konzultoval metody, jak takové malé děti zaujmout. Zkoušel jsem toho mnoho, hry, hry s odměnou tvořenou bonbóny nebo čokoládou, být přísný, nebýt přísný...a občas něco z toho i zafungovalo, ale dnes jsem objevil převratnou metodu, která zaujme pozornost dětí na velice dlouhou dobu a je možné ji opakovat do nekonečna, protože z toho mají obrovskou srandu. O co že magického se jedná? Napsal jsem jim, po představení se, své jméno na tabuli v jejich rodném jazyce, tedy korejštině:) Ani mě nenapadlo, jaký rozruch to vyvolá. A občasné plácnutí nějakého korejského slovíčka to jen dotahuje do dokonalosti nehledě k tomu, že jakýkoliv pokus o vyslovení kteréhokoliv jejich jména je dostává naprosto do varu a moje oblíbenost stoupá do nezávratných výšek:) Samozřejmě jsem se s tímto pokrokem musel do daleké Anglie Márovi svěřit, a ten můj výkon konstatoval nějak takto:
"A právě v tom je ta krása učení. Musíš si najít tu správnou cestu, jak zaujmout a ne se řídit nějakými pokyny. Jan Amos Komenský by z Tebe měl obrovskou radost!"...a po mém jemném souhlasu pouze dodal "Ty seš takovej vlastenec Ty vole, sem na Tebe hrozně hrdej!"
kolonce Anglický jazyk nacházela známka 4) v souvislosti s myšlenkou, že bych jednou mohl Angličtinu učit, bylo učiněno za dost:)Ano, v Korei jsem se dostal k učení Angličtiny:D Abych to uvedl na pravou míru spočívá to v tom, že s malými dětmi, 8-12 let, konverzuji a procvičuji to, co se už naučily ve škole. Vzhledem k tomu, že moje úroveň Korejštiny nedosahuje valných hodnot a úroveň Angličtiny malých Korejců taktéž zrovna valných hodnot nedosahuje, je jejich zaujmutí docela obtížné.
Něk
olikrát jsem se svým bratrancem Markem, jakožto studovaným pedagogem, toho času ve Velké Británii, konzultoval metody, jak takové malé děti zaujmout. Zkoušel jsem toho mnoho, hry, hry s odměnou tvořenou bonbóny nebo čokoládou, být přísný, nebýt přísný...a občas něco z toho i zafungovalo, ale dnes jsem objevil převratnou metodu, která zaujme pozornost dětí na velice dlouhou dobu a je možné ji opakovat do nekonečna, protože z toho mají obrovskou srandu. O co že magického se jedná? Napsal jsem jim, po představení se, své jméno na tabuli v jejich rodném jazyce, tedy korejštině:) Ani mě nenapadlo, jaký rozruch to vyvolá. A občasné plácnutí nějakého korejského slovíčka to jen dotahuje do dokonalosti nehledě k tomu, že jakýkoliv pokus o vyslovení kteréhokoliv jejich jména je dostává naprosto do varu a moje oblíbenost stoupá do nezávratných výšek:) Samozřejmě jsem se s tímto pokrokem musel do daleké Anglie Márovi svěřit, a ten můj výkon konstatoval nějak takto:"A právě v tom je ta krása učení. Musíš si najít tu správnou cestu, jak zaujmout a ne se řídit nějakými pokyny. Jan Amos Komenský by z Tebe měl obrovskou radost!"...a po mém jemném souhlasu pouze dodal "Ty seš takovej vlastenec Ty vole, sem na Tebe hrozně hrdej!"
