Thaisko - Chiang Mai, Vanoce ve veznici

Autobusem jsme se dostali do hlavniho mesta severni provincie Chiang Mai Province, ktere nese stejny nazev Chiang Mai. Je to mesto s asi 200000 obyvateli v hlavni casti mesta. Hned po prijezdu jsme se nejakym zpusobem dostali k jakemusi hotelu, ktery se zdal docela v pohode a tak jsme se ubytovali (o den pozdeji 23.prosince, jsme se prestehovali do lepsiho hotelu, s bazenem:)). Prvni den byl celkem odpocinkovy. 11 hodin v autobuse da docela zabrat. Temer kazdy den je tady nejaky Nocni market. Proste zavrou nejakou obrovskou ulici, nacpou tam co nejvic stanku a prodavaji cokoliv, co se jen prodat da:)

Thaici maji neskutecnou zalibu v tom, ze se hadaji o cenu. To neznamena, ze Vas chteji natahnout, ale ze chteji smlouvat. V praxi to vypada tak, ze kdyz se vam neco libi, tak si to zacnete prohlizet a prodavajici po chvilce nabidne cenu (vetsinou mensi, nez je puvodne napsana). Vasim cilem ale neni cenu prijmout, ale jeste ji o neco snizit:) Cena 300 Bathu (cca 200 Kc) neznamena, ze vyrobek stoji 300 Bathu, ale ze to je pocatecni hadaci cena. Vysledek muze byt klidne i polovicni;)

Stedry den jsme chteli oslavit nejak hezky. Proto jsme zasli do mistni zenske veznice...jj, presne tak, do veznice. Jsou tam vyhlasene thaiske masaze. Nechali jsme si udelat pravou thaiskou masaz a bylinkovou masaz... Uz docela chapu, proc jsou tak vyhlasene. Byl jsem jak znovuzrozeny.

Do Chian Mae jsme nejeli nahodou. Meli jsme se tam setkat s nasi kamaradkou Chanitou, kterou jsme potkali v Korei. To se take podarilo:) Hned prvni den, co jsme ji potkali nas jeji rodice pozvali do typicke thaiske restaurace. Chanitina maminka ma rada zahranicni lidi a je hrda na to, ze je Thaika, tak nam tuto restauraci musela ukazat. Bylo to velice zajimave. Meli jsme veceri o nekolika chodech, pili jsme mliko z kokosu a vecer bylo predstaveni ruznych thaiskych tancu. Hned jak se dostanu poradne na net, tak nahraji i videa:)

Posledni den v Chiang Mai jsme stravili take s Chanitou. Asi v 10 nas vyzvedla u hotelu a nasim cilem byl chram Wat Phra That Doi Suthep, ktery se udajne musi navstivit, jinak nemuzete rict, ze ste byli v Chiang Mai:)

Po chramu uz jen obed a cesta vlakem do Bangkoku, kde nas ceka prestup na autobus smerem ostrov Ko Phi Phi

Fotky jsou ZDE.

Thaisko - Kanchanaburi

V Bangkoku se nam moc nelibilo. Je to proste jen dalsi obrovske mesto a kde nic, tu nic... A navic je to mesto s nejvetsim smogovym znecistenim.
Nastesti jsme zde zustali jen pres noc a hned druhy den rano jsme se vydali na nejlepsi zacatek cesty, jaky jsme si mohli prat. V 7 rano nas vyzvedl chlapik s takovym malzm autobuskem a vydali jsme se na cestu, smer Kanchanaburi.
Mysleli jsme si, ze jsme zplatili jen navstvu tygru, cestu na slonech a prochazku k vodopadum. Mylili jsme se...a to prijemne:) Bylo toho mnohem vic. Hned po ceste jsme se zastavili na nekolika mistech. Prvnim z nich byl valesny hrbitov, kde byli pohrbeni valecni vezni, kteri se podileli na stavbejaponske zeleznice, vcetne slavneho mostu Kwai. Dale Valecne muzeum a samotny most pres reku Kwai:)

Odpoledne, po obede, jsme se vydali do mnou vytouzeneho tygriho chramu. Musim priznat, ze foceni s tygry je trosku nuda. Muzes se jich dotknout jen nekde a je to takovy rychly. Mozna proto, ze jsou to precijen porad selmy. Ale foceni a hrani si se ctyrmesicnim tygrem uz za to stoji.

Dalsi den jsme meli v planu vylet k vodopadum. To je naprosto neskutecna krasa a koupani se v lagune pod vodopady je neco neskutecne nadherneho.

Vecer jsme meli moznost si zvolit, jestli dalsi den chceme spat nebo se jit rano v 8 vykoupat se slony. Chvilku jsme vahali, ale 5 lidi (ja, Misa, Holandani a jeden Australan) jsme se rozhodli, ze pujdeme. A udelali jsme dobre. Byl to ten nejlepsi zazitek, ktery jsme si mohli predstavit. Vjet s 2.5 tunovym slonem do vody a tam s nim prost blbnout je neco dokonaleho...

po koupani jsme se jeste projeli na bambusovem raftu, zajeli se projet na slonech a navecer zpet do Bangkoku, kde jme prestoupili na autobus do Chiang Mai...

Vechny fotky jsou ZDE.

Cesta do Thaiska

Tak je to tady prazdniny prisly a my se vydali do, pro nas nedalekeho, Thaiska. Jelikoz jsme sehnali docela levny let, museli jsme presedat v Thaiwanu. To neni az tak hrozny problem, ale meli jsme tam na prestup 20 hodin. Co s tim? ;Dojeli jsme autobusem do mesta, nasli hotel, najedli se a druhy den vyrazili zpet na letiste. Do Bangkoku jsme dorazili nekdy okolo odpoledne a jeliko z je Thaisko turisticka zeme nemeli jsme vubec zadny problem se dostat z letiste do mesta, kde nas hned odchytil nejaky clapik a ze pry nas jen za 10 Bathu (cca 6Kc) odveze do jakesi cestovky ci co. Nejprve se nam vubec nechtelo, ale nastesti jsme jeli a tim nam zacali uzasne prazdniny...:)

Fotky ZDE.

07 Fall Ajou Internationl Student Exchange program

Video, který dostal každý student od mezinárodní kanceláře na Ajou University.
Úžasné vzpomínky:)

Poslední párty

Ani se tomu nechce věřit, ale semestr máme za sebou. Je divné, jak moc rychle to uběhlo. Potkal jsem tady obrovkou spostu lidí, zažil hdně zážitků a hlavně si to pořádně užil:) Ajou University pro mě byla neskutečná zkušenost.
Jelikož dnes (v pátek) odjíždí několik lidí domů nebo na další cesty po Asii, včera jsme všichni museli oslavovat. O tom, že to byla asi ta nejlepší akce tady není pochyb. Všichni se už známe velice dobře, všichni jsme věděli, že to je poslední akce a všichni jsme si to chtěli pořádně užít.
Nejvíc asi řeknou fotky...

Ty jsou ZDE. Fotek je sice hodně, ale nedá se vybrat jen pár...prostě to nejde;)
Videa ZDE.

Nejlepší přátelé

Musím se pochlubit:) V pondělí si jen tak jdu z oběda okolo vrátnice a vidím, jak na tabuli, kam se píší jména lidí kterým došla pošta, je napsáno moje jméno. Tak se ptám vrátného, cože to má znamenat, že vůbec nic nečekám a on mi vrazil do rukou balík. Samozřejmě jsem byl nadšen, že mi někdo napsal, ale taky jsem byl trošku nervózní, co to může být.
Okamžitě jsem utíkal na pokoj a nedočkavě roztrhával tu krabici, aby se na mě začaly valit balíčky s gumídkama, lipa, polomáčené, sklenice s gulášem, dopisy a inteligentní plastelína:)
Absolutně jsem netušil, co se to děje...moji skvělí, nejlepší přátelé mi poslali k narozeninám balíček a vůbec mi o tom neřekli!!!:) Jejich účel to naprosto splnilo. Byl jsem absolutně nadšen a hrnuly se mi slzy radosti do očí.

Pájo, Jani, Inčo, Marťo, Davide, Zdendo

...strašně moc Vám děkuji, protože tohle byl ten nejlepší dárek, který jsem mohl dostat a jsem přesvědčen, že přátele jako jste Vy, mi může kdokoliv závidět!

Narozeniny - je mi už neuvěřitelných 23...

...a to jsme prostě museli oslavit:) Večer jsme začali večeří, kam jsem pár svých přátel pozval a poté jsme se přesunuli do naší oblíbené hospůdky (která jak jsme zjistili se přes noc změnila na jinou hospůdku, ale to nám jaksi nevadilo;)). Dostal jsem od svých přátel naprosto úžasné 2 dorty a od Míši několik balíčků gumových medvícků (co víc bych si mohl v Korei přát:)). Děkuji moc!!! Večer jsme to táhli vlastně až do rána:D do postele jsem se dostal okolo 3-4 hodiny ranní:)
Prostě výborná oslava. Nejvíc toho asi řeknou následující videa a fotky...

Fotky ZDE.