Oscar pro Falling Slowly

Dnes ráno jsem se díval na předávání cen Oscar. Díval jsem se na to docela záměrně, protože mezi nominovanými byla i dvojce Glen Hansard a Marketa Irglova s písničkou Falling Slowly z nízkorozpočtového filmu Once (2006).
Byla to jejich první nominace v životě a jim se podařilo ji získat!!! Takže můžeme říct, že jeden oskar putuje do České republiky, neboť Marketa Irglova je Češka:)
Přikládám záznam z udílení cen a malý překlad jejich řečí.



Glen Hansard:
Diky! To je neuvěřitelný. Co tady děláme? To je bláznivý. Udělali jsme ten film před dvěma roky. Natočili jsme ho dvěma ručními kamerami, celé natočení zabralo tři týdny. Natočili jsme ho za sto tisíc. Nikdy jsme si nemysleli, že můžeme přijít do prostoru, jako je tento a být před vámi všemi. Je to neuvěřitelná věc. Děkuji, že všichni berete ten film vážně. Moc to pro násznamená. Děkujeme Akademii, děkujeme lidem, kteří nám pomáhal, oni ví kdo, tak je tu nebudeme vyjmenovávat. Tohle je neuvěřitelný!. Dělejte umění. Dělejte umění. Diky!

Markéta Irglová:
Ahoj všichni. Jen bych chtěla říct, děkuji moc. Tohle je obrovské ocenění, nejen pro nás, ale pro všechny nezávislé hudebníky a umělce, kteří stráví většinu svého času námahou a tohle, fakt, že my tady dnes večer stojíme a fakt, že můžeme držet tohle, akorát dokazuje, že nezáleží jak daleké jsou vaše sny, jsou možné. A víte, je to fér pro ty, kdo se nebojí snít a nevzdají se. Tento song byl napsán s vyhlídkou naděje a naděje na konci dne spojuje nás všechny, nezáležíc na tom, jak rozdílní jsme. Děkuji strašně moc těm, kdo nám na té cestě pomohli. Děkuji.

Na závěr samotná píseň, kterou ještě před jejich vyhlášením zahráli na pódiu v Los Angeles, kde se Oscaři předávali (bohužel video bylo ze serveru Youtube smazáno, tak přikládám alespoň videoklip z filmu)

Namdaemun v plamenech - videa

Dostaly se mi do rukou videa, která jsem dostal od kamaráda Michala, který požár viděl na vlastní oči a pořídil autentické záběry. S jeho svolením jsem je uveřejnil i tady. Je mi smutno to vidět...

Namdaemun v plamenech

Jsem v Korei, ale o samotném dění toho moc nevím, protože korejské TV zpravodajství, rádio nebo noviny nějak sledovat nezvládám a na nekorejských serverech, které celkem sleduji se toho moc nepíše a tak o shoření jedné z největších památek Jižní Korei - Namdaemun, jsem se pořádně dozvěděl až ze stránek Vojty Pitra. Rád bych na tento článek upozornil.

Po kliknutí ZDE se dostanete přímo na škokující zprávu o Namdaemunu.

Valentýn

Všem svým kamarádkám, slečnám, paním i dámám přeji krásného a zamilovaného Valentýna:)

Váš Kuba...

Nový lunární rok 4705

Moji přátelé, kamarádi, známí, zkrátka lidé, na kterých mi záleží a kteří mě znají,

chtěl bych Vám popřát příjemné vstoupení do nového roku 4705,
který bude celý ve znamení krysy.

Nebojte, nezbláznil jsem se! Dnes, zítra a pozítří se ve Východní Asii slaví největší svátek roku a to nový lunární rok. V dnešní době se již ustupuje od používání starého čínského letopočtu, ale podařilo se mi jej najít:)

Doufám, že tento rok pro Vás bude příjemný, klidný a jen a jen úspěšný!

To vše a mnohem víc (jen toho nejlepšího) Vám přeje
Jakub z Jižní Korei:)

Tak přesně takovýto E-Mail jsem dnes rozeslal snad všem, na koho mm kontkat.
Abych přiblížil tento svátek i všem ostatním, jde o svátek vycházející ze starého Čínského kalendáře.
Čínský letopočet, kalendář či jak to nazvat se dá označovat, možná lépe řečeno pojmenovávat třemi způsoby a to:

1. podle zvířat. Letošní rok, tedy 2008 je ve znamení krysy. Je celkem 12 zvířat, tak jako znamení letokruhu a tudíž se všechny mění ve 12-měsíčních cyklech.
2. podle oficiálního jména. Rok 2008 se jmenuje Wu Zi.
   Čínský kalendář má těchto jmne 60, které se mění taktéž v pravidelném cyklu.
3. posldním označením je již zmíněný letopočet, který je letos docela už vysoký a to neuvěřitelných 4705:)

A jak se vlastně takový svátek slaví? Pro Čecha docela zvláštně. Já osobně jsem čekal obrovské oslavy, nehorázně veliké ohňostroje, ale kde nic, tu nic. Korejci slaví jinak než my. Abych to uvedl na pravou míry, tak srovnám Vánoce a Silvestr (Nový rok) či Lunární nový rok.Korejci tyto svátky slaví přesně naopak než my. Pro nás jsou Vánoce svátkem rodiny, klidu, pohody, ale korejci je slaví se svými přáteli v hospodě nad skleničkou Soju. Kdežto typická oslava Nového roku se v korei uchyluje do domovů, k rodinám, obzvláště oslavy lunárního nového roku, kde se naprosto všichni rozjedou do rodin a navštívit veškeré příbuzenstvo. Tento rok ještě navíc 3 dny volna, které jsou vždy den předem, nový rok a den po vyšli na středu, čtvrte a pátek, a když k tomu přičteme ještě víkend, tak Korejci mají 5 dní prázniny a označují to jako Super-prázdniny.

Kdo vlastně jsem - STŘELEC

Nedávno mi maminka poslala E-Mail, kde v předmětu stálo "...něco na tom bude". A měla pravdu, něco na tom skutečně je.
Poslala mi mail s krátkou charakteristikou jednoho z ohňových znamení - střelce, což jak asi každému došlo jsem já:)
Doufám, že Vám, co mě znáte, to mou osobu alespoň trošku připomene a pobaví Vás to:

Střelec - m i s i o n á ř

23.11. - 21.12

Legenda o Střelci: Zatímco většina kentaurů byla divoká, Cheirón se vyznačoval moudrostí a miloval svobodu, lidi i zvířata. Když ho Herkules zranil šípem napuštěným jedem, Cheirón trpěl a prosil, aby mohl zemřít. Tak se také stalo. Jupiter ho poté nechal slavnostně vyzvednout na oblohu, a tak vzniklo znamení Střelce, které je moudré, učenlivé a milující.

Životní heslo: Já věřím.

Jak je poznáte: Střelci jsou lidé v pohybu a plní energie. Jejich heslem je být vždy připraven vyrazit kamkoli, kde se něco děje. V jejich vizáži bývá vždy cosi vzrušujícího – připomínají malá hříbata. Bývají vysocí a vitální, a nápadně dlouhými končetinami. Nejpřitažlivější je na nich jejich způsob chůze, je houpavá, měkká a velmi sexy.

Charakter: Stejně jako ostatní ohňová znamení mají střelci extrovertní, optimistickou povahu a smysl pro humor. Jsou to nadšenci života, lidé expanzivního ducha, kteří hledí vpřed a nehodlají být omezováni, svobodu preferuji nade vše. Střelci hledají dobrodružství, mají rádi daleké cesty a tajemství života, o nichž si přinejmenším alespoň čtou – bývají velmi náruživými čtenáři. Proto jsou literatura, filozofie, politika či metafyzika obory pro ně jako stvořené. A mají střelci vůbec nějaké špatné povahové rysy? Jasně že mají, jsou umanutí, nadutí, nesnesitelně užvanění blázni a šílení samaritáni, ale jenom někdy.

Co milují: Pravdu.

Co nesnášejí: Pravdu (tu o sobě).

Jak pracují: Sebevědomě a profesionálně. A rozhodně ne na jednom místě. Představa celoživotního zaměstnání je pro střelce nudná a omezující. Vyhovuje jim změna, potřebují prostor pro pohyb mentální i fyzický. Střelci jsou vždy jednou nohou napřed, umožňuje jim to jejich všestranné nadání, schopnost využít změny. Také od nich nečekejte, že se budou věnovat výhradně zaměstnání, oni potřebují volnost a spoustu času pro další aktivity.

Vzorový hrdina: Robin Hood.

Zvláštní znamení: Vynikající chrup. Střelci většinou mají velké, rovné bílé zuby.

Dobrá rada pro střelce: Neříkejte co si doopravdy myslíte. Lidé vaši upřímnost neocení. Uvědomte si jednou provždy, že takt a diplomacie jsou vám cizí.

Dobra rada pro vás ostatní: Neposlouchejte je!

Kde se budete cítit dobře: jižní Francie, Dalmácie, Istrie, Provence, Toskánsko, z měst – Avignon, Lublaň, Budapešť, Kolín nad Rýnem.

Ideální šéf: Často vám vyhovuje Vodnář.

Ideální přítel: Sportovní Panny a Býci.

Ideální partner: Podnikavý typ, který nemá problémy cestovat, například Vodnář.

Kdo vás eroticky přitahuje: Mužům se líbí rozpustilé Ryby, ženám Kozorozi a Býci.

A co, že jsem to vlastně studoval?

Blíží se mi konec pobytu ve městě zvaném Suwon a univerzitě Ajou.
Nedávno se ke mě donesla otázka, která mě docela překvapila, ale po krátkém zamyšlení mi došlo, že jsem o tom nikdy nepsal. Otázka zněla asi takto: "A co jsi tam vlastně studoval?"
Takže asi takto. Abych mohl já nebo kdokoliv z ČVUT odjet na studijní stáž kamkoliv, tak si musí najít univerzitu, se kterou má ČVUT smlouvu a která nabízí obor nebo spíše předměty, které běžně studujeme doma v České Republice. Já to měl s Míšou trošku komplikovanější, protože den před odletem nám z Korei napsali, že se pár předmětů změnilo. Naštěstí nám v Praze vyšli vstříc a neměl by to být problém. Zapsali jsme si totiž z nutnosti i předměty, které nejsou náplní našeho studia.
Zapsali jsme si celkem 6 předmětů, z nichž 4 nám uznají na ČVUT. A to:

• Ecodesign - předmět zaměření na navrhování (tedy postup při navrhování) produktů tak, aby byli ekologické a zatěžovali co nejméně životní prostředí.
  
• Ecodesign Lab - laboratoře navazující na předmět Ecodesign. Povětšinou jsme rezebírali nějaký produkt (doslova a do písmene rozebírali - prostě součástku po součástce, jako třeba oblíbený LCD televizor Samsung či LG cca 26'') a snažili se ho analyzovat, jak moc čerpá přírodní zdroje a kde by bylo třeba něco ubrat, aby ty zdroje zatěžoval méně.
  
• Human Resource Management - v překladu něco jako management lidských zdrojů. Těžko popsat o čem to přesně je. Zhruba o tom, jak rozdělovat práci, jak zorganizovat firmu a jak řešit, popřípadně se vyhnout problémům, které by mohly ve firmě nastat.
  
• Industrial/Organization Psychology - o tom, jak lidé uvažují, jak se chovají v práci, o vztazích nadřízený/podřízený, o příjmání zaměstnanců a podobně.
• Korean Language - tady asi není co dodat. Základy Korejštiny
• Golf - někde jsme se prostě odreagovat museli:)
  

V Korei je zajímavé, že jsou v průběhu semestru 2 zkouškové období jedno cca uprostřed semestru a druhé na konci. Výsledná známka je složená z těchto 2 testů, z projektů zpracovávaných týmem, z prezentací.
Hodně velký důraz je dáván na samostudiu a kolektivní projekty. Korejci se holt učí pracovat v týmu;)
Jsem zvědav, jaké to bude v Seoulu a už se tam začínám docela těšit:)

Jak jsem Koreu naučil Anglicky:)

Nedávno se mi naskytla malá příležitost něčemu novému se naučit a faktu, že kdysi jsme se s rodiči smáli nad mojim vysvědčením ze střední školy (kde se povětšinou v kolonce Anglický jazyk nacházela známka 4) v souvislosti s myšlenkou, že bych jednou mohl Angličtinu učit, bylo učiněno za dost:)
Ano, v Korei jsem se dostal k učení Angličtiny:D Abych to uvedl na pravou míru spočívá to v tom, že s malými dětmi, 8-12 let, konverzuji a procvičuji to, co se už naučily ve škole. Vzhledem k tomu, že moje úroveň Korejštiny nedosahuje valných hodnot a úroveň Angličtiny malých Korejců taktéž zrovna valných hodnot nedosahuje, je jejich zaujmutí docela obtížné.
Několikrát jsem se svým bratrancem Markem, jakožto studovaným pedagogem, toho času ve Velké Británii, konzultoval metody, jak takové malé děti zaujmout. Zkoušel jsem toho mnoho, hry, hry s odměnou tvořenou bonbóny nebo čokoládou, být přísný, nebýt přísný...a občas něco z toho i zafungovalo, ale dnes jsem objevil převratnou metodu, která zaujme pozornost dětí na velice dlouhou dobu a je možné ji opakovat do nekonečna, protože z toho mají obrovskou srandu. O co že magického se jedná? Napsal jsem jim, po představení se, své jméno na tabuli v jejich rodném jazyce, tedy korejštině:) Ani mě nenapadlo, jaký rozruch to vyvolá. A občasné plácnutí nějakého korejského slovíčka to jen dotahuje do dokonalosti nehledě k tomu, že jakýkoliv pokus o vyslovení kteréhokoliv jejich jména je dostává naprosto do varu a moje oblíbenost stoupá do nezávratných výšek:) Samozřejmě jsem se s tímto pokrokem musel do daleké Anglie Márovi svěřit, a ten můj výkon konstatoval nějak takto:

"A právě v tom je ta krása učení. Musíš si najít tu správnou cestu, jak zaujmout a ne se řídit nějakými pokyny. Jan Amos Komenský by z Tebe měl obrovskou radost!"...a po mém jemném souhlasu pouze dodal "Ty seš takovej vlastenec Ty vole, sem na Tebe hrozně hrdej!"